Socha „Plačící ženy“ na hřbitově v Jaroměři Velmi talentovaného barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna, který sem přišel z Tyrolska, není třeba představovat. Málokdo však ví, že se za svého pobytu v Praze oženil 9. října 1719 s Češkou Marií Alžbětou Josefínou Miseliusovou, jež pocházela ze starého jaroměřského měšťanského rodu a jejímu otci Karlovi, prvnímu měšťanovi královského věnného města Jaroměře, patřil na náměstí dům čp. 51. Podle všeho se s ní poznal během svých častých cest do Kuksu a láska to byla veliká, protože mu v manželství povila 5 dětí, z toho 3 syny.Když roku 1724 zemřela jeho tchyně, rozhodl se s ní rozloučit velkorysým uměleckým dílem - náhrobkem. Ten zobrazuje rakev, na níž polosedíc a pololežíc úpí žalem ženská postava v životní velikosti, jejíž roucho je malebným způsobem rozprostřeno po rakvi, na jehož víku je vytesán krucifix. Obě ruce jsou po loket obnažené. Pravou rukou se opírá o hranu rakve a levou si přikrývá obličej jehož nezakrytá část prozrazuje, že jde o… Velmi talentovaného barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna, který sem přišel z Tyrolska, není třeba představovat. Málokdo však ví, že se za svého pobytu v Praze oženil 9. října 1719 s Češkou Marií Alžbětou Josefínou Miseliusovou, jež pocházela ze starého jaroměřského měšťanského rodu a jejímu otci Karlovi, prvnímu měšťanovi královského věnného města Jaroměře, patřil na náměstí dům čp. 51. Podle všeho se s ní poznal během svých častých cest do Kuksu a láska to byla veliká, protože mu v manželství povila 5 dětí, z toho 3 syny.Když roku 1724 zemřela jeho tchyně, rozhodl se s ní rozloučit velkorysým uměleckým dílem - náhrobkem. Ten zobrazuje rakev, na níž polosedíc a pololežíc úpí žalem ženská postava v životní velikosti, jejíž roucho je malebným způsobem rozprostřeno po rakvi, na jehož víku je vytesán krucifix. Obě ruce jsou po loket obnažené. Pravou rukou se opírá o hranu rakve a levou si přikrývá obličej jehož nezakrytá část prozrazuje, že jde o…