Křížová cesta u kostela Božího Těla ve Sklářské Porubě Původně Sklářská Poruba neměla kostel, natož nějakou křížovou cestu (pol. Kalwaria Przykościelna či Droga Krzyżowa), jejíž vybudování bylo rovněž složité, protože pravomoc jejího zřízení náležela pouze františkánům, kapucínům a minoritům, nikdo jiný se do tohoto úkolu nemohl pustit a pokud by toho nedbal, věřící by nikdy nezískali při jejím konání nějaký odpustek.K tomu se ještě před jejím zřízením muselo vždy písemně požádat o písemné svolení biskupa a pokud se tak dělo bez přičinění místního faráře, tak ty samé kroky musely být učiněny s ním. Teprve následně mohlo dojít k jejímu vybudování a po jejím svěcení se mohl sepsat protokol o vykonaném obřadu, který byl uložen ve farním archivu spolu s biskupským povolením.Většina křížových cest vznikala přímo v kostelích a musela mít zpravidla 14 zastavení, ať již v podobě křížů, či kapliček nebo prostých maleb. Pokud měly vzniknout mimo chrám Páně, bylo vždy stanoveno, aby počátek nebo konec… Původně Sklářská Poruba neměla kostel, natož nějakou křížovou cestu (pol. Kalwaria Przykościelna či Droga Krzyżowa), jejíž vybudování bylo rovněž složité, protože pravomoc jejího zřízení náležela pouze františkánům, kapucínům a minoritům, nikdo jiný se do tohoto úkolu nemohl pustit a pokud by toho nedbal, věřící by nikdy nezískali při jejím konání nějaký odpustek.K tomu se ještě před jejím zřízením muselo vždy písemně požádat o písemné svolení biskupa a pokud se tak dělo bez přičinění místního faráře, tak ty samé kroky musely být učiněny s ním. Teprve následně mohlo dojít k jejímu vybudování a po jejím svěcení se mohl sepsat protokol o vykonaném obřadu, který byl uložen ve farním archivu spolu s biskupským povolením.Většina křížových cest vznikala přímo v kostelích a musela mít zpravidla 14 zastavení, ať již v podobě křížů, či kapliček nebo prostých maleb. Pokud měly vzniknout mimo chrám Páně, bylo vždy stanoveno, aby počátek nebo konec…