Hřbitov v Sendražicích Původní hřbitov se nacházel přímo u kostela sv. Stanislava, kde se pohřbívalo již od 14. století. Před a během českého stavovského povstání byl zdejší kostel ovládán utrakvisty a zdejší katolíci chodili do lochenického kostela. Pohřbívalo se však i nadále v Sendražicích. Když se obec „navrátila“ ke katolictví, stal se zdejší kostel filiálním do Hoříněvse. Teprve v roce 1787 byla v Sendražicích zřízena lokálie a patronát nad ní měl náboženský fond. Tehdy byla postavena i místní fara a následně došlo k opravě hřbitova. 3. listopadu 1857 byla sendražická lokálie povýšena na faru, takže pohřební obřady měl na starosti opět místní kněz.Na hřbitově u kostela sv. Stanislava stojí za povšimnutí náhrobek loutkáře Kaisera a je nutno rovněž zmínit, že zde také byl 17. září 1905 slavnostně vysvěcen pomník o vzhledu secesní stély k poctě padlých vojáků při bitvě 3. července 1866 a na památku starého bojovníka v prusko rakouské válce Josefa Holdíka ze Sendražic, jenž… Původní hřbitov se nacházel přímo u kostela sv. Stanislava, kde se pohřbívalo již od 14. století. Před a během českého stavovského povstání byl zdejší kostel ovládán utrakvisty a zdejší katolíci chodili do lochenického kostela. Pohřbívalo se však i nadále v Sendražicích. Když se obec „navrátila“ ke katolictví, stal se zdejší kostel filiálním do Hoříněvse. Teprve v roce 1787 byla v Sendražicích zřízena lokálie a patronát nad ní měl náboženský fond. Tehdy byla postavena i místní fara a následně došlo k opravě hřbitova. 3. listopadu 1857 byla sendražická lokálie povýšena na faru, takže pohřební obřady měl na starosti opět místní kněz.Na hřbitově u kostela sv. Stanislava stojí za povšimnutí náhrobek loutkáře Kaisera a je nutno rovněž zmínit, že zde také byl 17. září 1905 slavnostně vysvěcen pomník o vzhledu secesní stély k poctě padlých vojáků při bitvě 3. července 1866 a na památku starého bojovníka v prusko rakouské válce Josefa Holdíka ze Sendražic, jenž…