Vandr Povážským Inovcem, den 4. Květen 2025. Neděle. DEN 4.16km ↑297 ↓565Vstávám zase ve 4:30, protože začínají zpívat první ptáci a můj celkově špatný spánek se tak už nedá déle udržet. Na paměti mám radu Miri, ať nechodím ráno moc brzy po svítání a večer se soumrakem. Přesto jsem necelou hodinu po východu slunce připravená vyrazit.Začínám stoupáním ve vymletém úvozu v hustém a křovinatém lese. Rolničku mám pro jistotu připevněnou tak, aby zvonila s každým mým krokem. Husté lesy jsou nezvykle tmavé i v jasném slunečném dni, natož brzy po ránu, když je obloha lehce zatažená.Vyplaším jen divočáka, ale taky dobře.Stoupám na Trhovičnou louku, na které jsem měla původně spát a jsou tu hned dva přístřešky. Pobořený a relativně nově postavený. Louka je v hustém lese nepatřičně strašidelná a jsem ráda, že jsem spala na otevřeném prostoru s řídkým lesním porostem. Civilizovanost spacího místa mě zřejmě vhodně uklidnila, aby mě s děsem nebudily… Neděle. DEN 4.16km ↑297 ↓565Vstávám zase ve 4:30, protože začínají zpívat první ptáci a můj celkově špatný spánek se tak už nedá déle udržet. Na paměti mám radu Miri, ať nechodím ráno moc brzy po svítání a večer se soumrakem. Přesto jsem necelou hodinu po východu slunce připravená vyrazit.Začínám stoupáním ve vymletém úvozu v hustém a křovinatém lese. Rolničku mám pro jistotu připevněnou tak, aby zvonila s každým mým krokem. Husté lesy jsou nezvykle tmavé i v jasném slunečném dni, natož brzy po ránu, když je obloha lehce zatažená.Vyplaším jen divočáka, ale taky dobře.Stoupám na Trhovičnou louku, na které jsem měla původně spát a jsou tu hned dva přístřešky. Pobořený a relativně nově postavený. Louka je v hustém lese nepatřičně strašidelná a jsem ráda, že jsem spala na otevřeném prostoru s řídkým lesním porostem. Civilizovanost spacího místa mě zřejmě vhodně uklidnila, aby mě s děsem nebudily…