Vandr Povážským Inovcem, den 3. Květen 2025. Sobota. DEN 3.21km ↑508 ↓1021Budík mám nastavený na 5:15 s tím, že na zazvonění okamžitě vyběhnu na rozhlednu. Ptáci ale řvou stejně jako včera asi od 4h ráno a v tom řevu se spát prostě nedá. Zamžourám bez brýlí pod okrajem tarpíku ven a zdá se mi, že horizont se už barví do růžova. Při stavění mi to nedošlo, ale koukám přímo na východ. Ve 4:45 trochu neochotně vstanu, protože jen tak ležet není pro mě a s péřovkou vyrážím číhat na východ s půl hodinovým náskokem.Na rozhledně fučí o dost víc, než dole pod ní. Vítr mě v noci skoro nebudil, zato s 16m vysokou dřevěnou rozhlednou už mírně třese. Rozhled o samotě si teď vychutnávám mnohem víc, než včera při západu slunce. S padající tmou jsem si ty rozlehlé lesy tak neuvědomovala. Zezhora je úžasný výhled na husté lesy v okolí vrcholu Panská javorina a ptačí budíček je opět naprosto nepopsatelný.Dnes vyrážíme o půl hodinky dřív než včera, abychom rozvrhly lépe… Sobota. DEN 3.21km ↑508 ↓1021Budík mám nastavený na 5:15 s tím, že na zazvonění okamžitě vyběhnu na rozhlednu. Ptáci ale řvou stejně jako včera asi od 4h ráno a v tom řevu se spát prostě nedá. Zamžourám bez brýlí pod okrajem tarpíku ven a zdá se mi, že horizont se už barví do růžova. Při stavění mi to nedošlo, ale koukám přímo na východ. Ve 4:45 trochu neochotně vstanu, protože jen tak ležet není pro mě a s péřovkou vyrážím číhat na východ s půl hodinovým náskokem.Na rozhledně fučí o dost víc, než dole pod ní. Vítr mě v noci skoro nebudil, zato s 16m vysokou dřevěnou rozhlednou už mírně třese. Rozhled o samotě si teď vychutnávám mnohem víc, než včera při západu slunce. S padající tmou jsem si ty rozlehlé lesy tak neuvědomovala. Zezhora je úžasný výhled na husté lesy v okolí vrcholu Panská javorina a ptačí budíček je opět naprosto nepopsatelný.Dnes vyrážíme o půl hodinky dřív než včera, abychom rozvrhly lépe…