Hemrovy skály Jedná se o přibližně téměř 300 m dlouhý rozeklaný skalní hřeben temné barvy, který se nachází v jižní části jinonického katastru, kudy tečou Jinonický a Prokopský potok. Jeho nejvyšší část se nachází v nadmořské výšce 302,5 m n. m. Podle řady archeologických nálezů byla tato lokalita osídlena přinejmenším v mladší době kamenné, ale pravděpodobnější je, že pravěcí lidé se zde usídlili již mnohem dříve.Původně skály bývaly plně zalesněné, ale o většinu porostů přišly již během středověku, aby byla celá okolní lokalita využívána jako pole a pastviny. Přímo ve skalách byl pak těžen i kámen (část materiálu na jinonický zámeček, který nechal vybudovat Pavel Michna z Vacínova, měla prý pocházet i odsud), přičemž většina z nich náležela místní obci nebo Johannu Adolfovi hraběti ze Schwarzenbergu, což je vidět např. v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 (viz https:… Jedná se o přibližně téměř 300 m dlouhý rozeklaný skalní hřeben temné barvy, který se nachází v jižní části jinonického katastru, kudy tečou Jinonický a Prokopský potok. Jeho nejvyšší část se nachází v nadmořské výšce 302,5 m n. m. Podle řady archeologických nálezů byla tato lokalita osídlena přinejmenším v mladší době kamenné, ale pravděpodobnější je, že pravěcí lidé se zde usídlili již mnohem dříve.Původně skály bývaly plně zalesněné, ale o většinu porostů přišly již během středověku, aby byla celá okolní lokalita využívána jako pole a pastviny. Přímo ve skalách byl pak těžen i kámen (část materiálu na jinonický zámeček, který nechal vybudovat Pavel Michna z Vacínova, měla prý pocházet i odsud), přičemž většina z nich náležela místní obci nebo Johannu Adolfovi hraběti ze Schwarzenbergu, což je vidět např. v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 (viz https:…