Javorníky - výhledy z hřebene za sedlem Stříbrník cestou do obce Hovězí Od sedla Stříbrník jsem to měl po žlutě značené trase do mého cíle – obce Hovězí, po klesajícím hřebeni ještě necelé 3 km chůze. Značení mne nejprve protáhlo přes dlouhou vyhlídkovou louku, a poté se pod bezejmennou kótou (601 m) vnořilo do lesa. Myslel jsem, že do obce už půjdu jenom hvozdem a s dalšími výhledy mám utrum, ale opak byl pravdou! Vzápětí trasa vyběhla na další louku s posedem a pěknými výhledy na hovězské Hořansko. Za lučinou už jsem zase procházel lesem. Jeho souvislý porost byl ale místy přerušen pasekami, nabízejícími další líbivé pohledy na okolní kopcovitou valašskou krajinu. Ty nejkrásnější se pak přede mnou otevřely za dalším mysliveckým posedem (asi jsou tady v Hovězí nimrodi nějak přemnoženi!) a nabídly přes stromy zor na protější hradbu Vsetínských vrchů. Pohledy to byly tak pěkné, že jsem nevědomky sešel z tur.značení a pokračoval k údolí Bečvy lesní cestou. Ale nelitoval jsem. Ačkoliv byl hlavní hřeben… Od sedla Stříbrník jsem to měl po žlutě značené trase do mého cíle – obce Hovězí, po klesajícím hřebeni ještě necelé 3 km chůze. Značení mne nejprve protáhlo přes dlouhou vyhlídkovou louku, a poté se pod bezejmennou kótou (601 m) vnořilo do lesa. Myslel jsem, že do obce už půjdu jenom hvozdem a s dalšími výhledy mám utrum, ale opak byl pravdou! Vzápětí trasa vyběhla na další louku s posedem a pěknými výhledy na hovězské Hořansko. Za lučinou už jsem zase procházel lesem. Jeho souvislý porost byl ale místy přerušen pasekami, nabízejícími další líbivé pohledy na okolní kopcovitou valašskou krajinu. Ty nejkrásnější se pak přede mnou otevřely za dalším mysliveckým posedem (asi jsou tady v Hovězí nimrodi nějak přemnoženi!) a nabídly přes stromy zor na protější hradbu Vsetínských vrchů. Pohledy to byly tak pěkné, že jsem nevědomky sešel z tur.značení a pokračoval k údolí Bečvy lesní cestou. Ale nelitoval jsem. Ačkoliv byl hlavní hřeben…