Ondřejovsko - nejvyšší mrazový srub "Předních skal" Ondřejovsko v Hostýnských vrších je protáhlým a velmi půvabným vrcholem jejich bočního hřebene oddělujícím obec Rusavu od Lukova a Fryštáku. Poněvadž je Ondřejovsko hřebenem zalesněným a navíc skalnatým, můžeme na něm i v blízkém okolí obdivovat nejrůznější bizarní pískovcové skalní útvary. Zajímavé výchozy lukovských vrstev možno spatřit přímo pod vrcholem vlastního Ondřejovska (637 m) a tyto „Býčí skály“ jsou ozdobou stejnojmenné přírodní památky. Na vedlejším velmi dlouhém a jen o něco nižším ondřejovském hřebeni (632 m) na nějakou tu skalinu také narazíme, ale mnohem výraznější útvary se nacházejí jen asi 100 odtud severním směrem. Skalní pás dosahující délky 600 až 700 m nese název „Ondřejovské Zadní skály.“ Tvoří jej hlavně zbytky již velmi zvětralých a rozpadajících se stěn mrazových srubů (na úpatí s kamenným mořem), z nichž na západním konci vyniká pitoreskní útvar Kaskáda a na východě Homole. Ondřejovsko v Hostýnských vrších je protáhlým a velmi půvabným vrcholem jejich bočního hřebene oddělujícím obec Rusavu od Lukova a Fryštáku. Poněvadž je Ondřejovsko hřebenem zalesněným a navíc skalnatým, můžeme na něm i v blízkém okolí obdivovat nejrůznější bizarní pískovcové skalní útvary. Zajímavé výchozy lukovských vrstev možno spatřit přímo pod vrcholem vlastního Ondřejovska (637 m) a tyto „Býčí skály“ jsou ozdobou stejnojmenné přírodní památky. Na vedlejším velmi dlouhém a jen o něco nižším ondřejovském hřebeni (632 m) na nějakou tu skalinu také narazíme, ale mnohem výraznější útvary se nacházejí jen asi 100 odtud severním směrem. Skalní pás dosahující délky 600 až 700 m nese název „Ondřejovské Zadní skály.“ Tvoří jej hlavně zbytky již velmi zvětralých a rozpadajících se stěn mrazových srubů (na úpatí s kamenným mořem), z nichž na západním konci vyniká pitoreskní útvar Kaskáda a na východě Homole.