Na kole po Istrii, 6. den Čtvrtek, 21.8. V noci nás probudila bouřka. Nestačili jsme se vzpamatovat a byla nad námi. Blesk a vzápětí hrom. A průtrž mračen. To mi příroda dělá naschvál! Za chvíli jsme byli mokří. Jen jsem odevzdaně ležela a říkala si: To je jedno, že jsme promočení, jen ať je bouřka pryč! Po chvíli poodešla dál, točila se v pěti kilometrech od nás. Když přestalo pršet, řešili jsme, co dál. Mohli jsme jít rovnou do ždímačky. Čekat mokří na svítání? Ivan postavil stan. Převlíkli jsme se do suššího, pokud bylo, a nacpali se do malého stanu. Ten jsme ve třech zadýchali. Jája mi půjčil spacák, který pod stromem tolik neutrpěl. Spát se nedalo. Za noc ještě třikrát pršelo a přehnaly se čtyři bouřky, naštěstí ne v naší blízkosti. V 6 ráno jsme začali balit mokré spacáky, stan, věci. Zátěž byla s nacucaným oblečením a vším ostatním těžší, než předtím. Hlavně, že jsme živí a zdraví! Nasnídali jsme se a po osmé vyjeli. Sjezd byl skvělý, jako do Rovinje. Dojeli jsme v pořádku… Čtvrtek, 21.8. V noci nás probudila bouřka. Nestačili jsme se vzpamatovat a byla nad námi. Blesk a vzápětí hrom. A průtrž mračen. To mi příroda dělá naschvál! Za chvíli jsme byli mokří. Jen jsem odevzdaně ležela a říkala si: To je jedno, že jsme promočení, jen ať je bouřka pryč! Po chvíli poodešla dál, točila se v pěti kilometrech od nás. Když přestalo pršet, řešili jsme, co dál. Mohli jsme jít rovnou do ždímačky. Čekat mokří na svítání? Ivan postavil stan. Převlíkli jsme se do suššího, pokud bylo, a nacpali se do malého stanu. Ten jsme ve třech zadýchali. Jája mi půjčil spacák, který pod stromem tolik neutrpěl. Spát se nedalo. Za noc ještě třikrát pršelo a přehnaly se čtyři bouřky, naštěstí ne v naší blízkosti. V 6 ráno jsme začali balit mokré spacáky, stan, věci. Zátěž byla s nacucaným oblečením a vším ostatním těžší, než předtím. Hlavně, že jsme živí a zdraví! Nasnídali jsme se a po osmé vyjeli. Sjezd byl skvělý, jako do Rovinje. Dojeli jsme v pořádku…