Einsideln – benediktinské opatství (Kloster) Pro mnohé může být překvapením zjištění, že šestnáctitisícový Einsiedeln je nejen druhým největším městem kantonu Schwyz, ale díky benediktinskému opatství také hlavním centrem katolického Švýcarska. Nelze se tomu ovšem až tak moc divit, protože tento klášter se pyšní historií delší než jedno tisíciletí a je dokonce součástí poutní Svatojakubské cesty. Současná podoba kláštera je barokní a pochází z 18. století. Místní se také rádi pochlubí, že jejich benediktinský klášter byl založen v roce 934 a že díky Černé Madoně patří již od středověku k nejvýznamnějším poutním místům v Evropě. Jen z většiny někdejších poutnických ubytoven se už staly hotely. Název města však stále připomíná I. polovinu 9. století, kdy si zde vybudoval poustevnu (německy Einsiedelei) – později svatořečený - mnich Meinrad. Toho v roce 961 kvůli domnělému pokladu ubila dvojicí lotrů, o… Pro mnohé může být překvapením zjištění, že šestnáctitisícový Einsiedeln je nejen druhým největším městem kantonu Schwyz, ale díky benediktinskému opatství také hlavním centrem katolického Švýcarska. Nelze se tomu ovšem až tak moc divit, protože tento klášter se pyšní historií delší než jedno tisíciletí a je dokonce součástí poutní Svatojakubské cesty. Současná podoba kláštera je barokní a pochází z 18. století. Místní se také rádi pochlubí, že jejich benediktinský klášter byl založen v roce 934 a že díky Černé Madoně patří již od středověku k nejvýznamnějším poutním místům v Evropě. Jen z většiny někdejších poutnických ubytoven se už staly hotely. Název města však stále připomíná I. polovinu 9. století, kdy si zde vybudoval poustevnu (německy Einsiedelei) – později svatořečený - mnich Meinrad. Toho v roce 961 kvůli domnělému pokladu ubila dvojicí lotrů, o…