Sobotka - Šolcova ulice Na jižním okraji městského historického jádra z Boleslavské směrem na východ odbočuje ulice Šafranice. Nejprve se vine zástavbou pod kostelem sv.Máří Magdalény, a pak se stáčí k severu. Od bezejmenné uličky, která ji spojuje s Malým náměstím ulice mění svůj název na Šolcovu a ta posléze končí na křížovatce s ulicí Tyršovou. Ačkoliv komunikace nedosahuje délky ani 150 m, přesto jsme na ní viděli spoustu pamětihodností. Kromě pěkných dřevěnic i na okapu jednoho zděného domu přivázáné figurky soboteckých čarodějnic, rozkošně povlávající v mírném větříku. Poté jsme minuli zděný dům č.p.259, který býval součástí sousedního Šolcova statku. Od konce 19.století do něj na prázdniny i s rodinou jezdil Karel Václav Rais. Psal zde „Pantátu Bezouška“ a „Zapadlé vlastence.“ Na zdi domu je umístěna spisovatelova pamětní deska.   Jen o kousek dál jsme vkročili do volně přístupného areálu Šolcova statku, který je ve stejnojmenné ulici roubenkou nejpůvabnější.… Na jižním okraji městského historického jádra z Boleslavské směrem na východ odbočuje ulice Šafranice. Nejprve se vine zástavbou pod kostelem sv.Máří Magdalény, a pak se stáčí k severu. Od bezejmenné uličky, která ji spojuje s Malým náměstím ulice mění svůj název na Šolcovu a ta posléze končí na křížovatce s ulicí Tyršovou. Ačkoliv komunikace nedosahuje délky ani 150 m, přesto jsme na ní viděli spoustu pamětihodností. Kromě pěkných dřevěnic i na okapu jednoho zděného domu přivázáné figurky soboteckých čarodějnic, rozkošně povlávající v mírném větříku. Poté jsme minuli zděný dům č.p.259, který býval součástí sousedního Šolcova statku. Od konce 19.století do něj na prázdniny i s rodinou jezdil Karel Václav Rais. Psal zde „Pantátu Bezouška“ a „Zapadlé vlastence.“ Na zdi domu je umístěna spisovatelova pamětní deska.   Jen o kousek dál jsme vkročili do volně přístupného areálu Šolcova statku, který je ve stejnojmenné ulici roubenkou nejpůvabnější.…