Obrázky z Norska a Švédska – sob a los Nejznámější obyvatel Laponska není z lidské, nýbrž jelení říše. Sob polární však není obyčejný jelen, nýbrž arktický hrdina zvládající zdejší extrémní podmínky. Sob polární (Rangifer tarandus) je severský přežvýkavec z čeledi jelenovitých. Jedná se o jediný zdomácnělý druh této čeledi. Sob dosahuje výšky 90–120 cm v kohoutku, je dlouhý asi 180 cm a váží 80–180 kg. Na rozdíl od ostatních jelenovitých nosí u soba parohy i samice, která je však shazuje později. Jejich tvar se u jednotlivých poddruhů liší, většinou však jsou obloukovitě zahnuté, široce rozložené a silně rozvětvené. Zvíře jimi může při hledání potravy odhrabovat sníh. Zbarvení soba se liší podle ročního období i podle poddruhu. V zimně má srst světle šedou až šedobílou, která se v létě mění na šedohnědá, někdy červenohnědou. Domácí sobi bývají často strakatí nebo i čistě bílí. Na nohou má sob široké a ostré paznehty, tudíž se neboří do bahna ani sněhu. Jeho stopy mají téměř kruhový tvar.  Sobi žijí v… Nejznámější obyvatel Laponska není z lidské, nýbrž jelení říše. Sob polární však není obyčejný jelen, nýbrž arktický hrdina zvládající zdejší extrémní podmínky. Sob polární (Rangifer tarandus) je severský přežvýkavec z čeledi jelenovitých. Jedná se o jediný zdomácnělý druh této čeledi. Sob dosahuje výšky 90–120 cm v kohoutku, je dlouhý asi 180 cm a váží 80–180 kg. Na rozdíl od ostatních jelenovitých nosí u soba parohy i samice, která je však shazuje později. Jejich tvar se u jednotlivých poddruhů liší, většinou však jsou obloukovitě zahnuté, široce rozložené a silně rozvětvené. Zvíře jimi může při hledání potravy odhrabovat sníh. Zbarvení soba se liší podle ročního období i podle poddruhu. V zimně má srst světle šedou až šedobílou, která se v létě mění na šedohnědá, někdy červenohnědou. Domácí sobi bývají často strakatí nebo i čistě bílí. Na nohou má sob široké a ostré paznehty, tudíž se neboří do bahna ani sněhu. Jeho stopy mají téměř kruhový tvar.  Sobi žijí v…