Hodslavický evangelický kostel Ke třetímu hodslavickému svatostánku, stojícímu na severozápadním okraji obce, se od rodného domu historika Františka Palackého dostaneme stejnojmennou uličkou. V ní nás určitě zaujme krásné klasicistní stavení se slunečními hodinami na štítě, pocházející z roku 1838. Bydlel v něm evangelický farář Jan Pilečka a poté jeho syn Adolf, který se stal v Hodslavicích starostou. Za uličkou se napojíme na červenou tu.značku a ta nás vzápětí přivede až před kamenný klasicistní evangelický kostel.   Jeho historie se začla psát 29.června 1813, kdy byl do země vložen základní kámen. Kvůli nedostatku peněz se stavba protáhla a dokončen byl až o 6 let později. Jednalo se o jednolodní objekt s polygonálně uzavřeným kněžištěm. Původně měl kostel jen malá okna s vchodem, který musel vést do polí, a dřevěnou kruchtu. Presbytář byl… Ke třetímu hodslavickému svatostánku, stojícímu na severozápadním okraji obce, se od rodného domu historika Františka Palackého dostaneme stejnojmennou uličkou. V ní nás určitě zaujme krásné klasicistní stavení se slunečními hodinami na štítě, pocházející z roku 1838. Bydlel v něm evangelický farář Jan Pilečka a poté jeho syn Adolf, který se stal v Hodslavicích starostou. Za uličkou se napojíme na červenou tu.značku a ta nás vzápětí přivede až před kamenný klasicistní evangelický kostel.   Jeho historie se začla psát 29.června 1813, kdy byl do země vložen základní kámen. Kvůli nedostatku peněz se stavba protáhla a dokončen byl až o 6 let později. Jednalo se o jednolodní objekt s polygonálně uzavřeným kněžištěm. Původně měl kostel jen malá okna s vchodem, který musel vést do polí, a dřevěnou kruchtu. Presbytář byl…