Hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice v Rokycanech Podle lidové tradice měl být tento kostel postaven roku 1609 místními protestanty, ale řada zdrojů tvrdí, že tento objekt může být jak staršího, tak mladšího původu (v roce 1872 údajně dělníci při opravě kostela našli na jeho štítu letopočet 1596). Od roku 1624 v něm byly již konány katolické bohoslužby. O jeho jmění kolem roku 1632 se můžeme dozvědět, že „nacházelo se při něm peněz na hotově do 50 zl., krav železných 16 zl., z kterýchžto krav vychází ročitého platu 6 kop 20 gr. item dědin pod 16 str., z kterýchžto se třetí díl obilí každoročně kostelníkům odvozuje. Ornamentův a jiných potřeb k službám Božím náležejících žádných není, všecko z farního kostela vypůjčiti se musí.“ Teprve o mnoho let později se jmění kostela postupně zvětšovalo. Zde byly konány v čase moru služby Boží pro vesničany, jimž nebyl dovolen vstup do města, například v roce 1680. Stejně tak byl tento svatostánek využíván v době oprav děkanského chrámu. Po velkém požáru města roku 1784 zůstal… Podle lidové tradice měl být tento kostel postaven roku 1609 místními protestanty, ale řada zdrojů tvrdí, že tento objekt může být jak staršího, tak mladšího původu (v roce 1872 údajně dělníci při opravě kostela našli na jeho štítu letopočet 1596). Od roku 1624 v něm byly již konány katolické bohoslužby. O jeho jmění kolem roku 1632 se můžeme dozvědět, že „nacházelo se při něm peněz na hotově do 50 zl., krav železných 16 zl., z kterýchžto krav vychází ročitého platu 6 kop 20 gr. item dědin pod 16 str., z kterýchžto se třetí díl obilí každoročně kostelníkům odvozuje. Ornamentův a jiných potřeb k službám Božím náležejících žádných není, všecko z farního kostela vypůjčiti se musí.“ Teprve o mnoho let později se jmění kostela postupně zvětšovalo. Zde byly konány v čase moru služby Boží pro vesničany, jimž nebyl dovolen vstup do města, například v roce 1680. Stejně tak byl tento svatostánek využíván v době oprav děkanského chrámu. Po velkém požáru města roku 1784 zůstal…