Bartoňova vyhlídka v Novém Městě nad Metují Jak již sám název připomíná, tak původně tato místa náležela do majetku zdejšího textilního velkoprůmyslníka Josefa Bartoně Dobenína, jenž je získal ve 30. letech 20. století (předtím patřila novoměstské vrchnosti, která je koncem 18. století rozprodala mezi místní rolníky; viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA318018400; bývalé panství se zámkem koupil již v roce 1908 od hrabat Lamberků, aby do Nového Města nad Metují o 3 roky později přesídlil), neboť zde chtěl zřídit terasovitý park, z něhož by bylo vidět na jím vlastněný zámek. Uvedená snaha byla korunována úspěchem, a to ve spolupráci s odborem Klubu čs. turistů Nové Město nad Metují. Když mu byl majetek po únoru 1948 zabrán, tak se o tuto lokalitu nikdo příliš nezajímal a stala se z ní neutěšená místa, která zarůstala náletovými dřevinami, kopřivami a v neposlední řadě se tu objevoval… Jak již sám název připomíná, tak původně tato místa náležela do majetku zdejšího textilního velkoprůmyslníka Josefa Bartoně Dobenína, jenž je získal ve 30. letech 20. století (předtím patřila novoměstské vrchnosti, která je koncem 18. století rozprodala mezi místní rolníky; viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA318018400; bývalé panství se zámkem koupil již v roce 1908 od hrabat Lamberků, aby do Nového Města nad Metují o 3 roky později přesídlil), neboť zde chtěl zřídit terasovitý park, z něhož by bylo vidět na jím vlastněný zámek. Uvedená snaha byla korunována úspěchem, a to ve spolupráci s odborem Klubu čs. turistů Nové Město nad Metují. Když mu byl majetek po únoru 1948 zabrán, tak se o tuto lokalitu nikdo příliš nezajímal a stala se z ní neutěšená místa, která zarůstala náletovými dřevinami, kopřivami a v neposlední řadě se tu objevoval…