Za posledním puchýřem na Prajzsku: Pozvánka do kraje s neobyčejnou historií Letošní, již 53. ročník oblíbené akce Klubu českých turistů "Za posledním puchýřem", vás zavede na Hlučínsko. Od nepaměti tudy vedla stará obchodní cesta, směřující z Polska k Opavě, zvaná „Jantarová“. Tento kraj na severovýchodě Moravy má za sebou téměř dvě století pod pruskou (později německou) správou, což zanechalo hluboké stopy v kultuře i myšlení jeho obyvatel, místně nazývaných Prajzáci nebo Prajzové. Historie Hlučínska v posledních staletích je příběhem regionu, který byl odtržen od českých zemí. Od roku 1742, po rakousko-pruském válečném konfliktu, se Hlučínsko stalo nejjižnější částí Pruského Slezska. Až do roku 1920 bylo součástí německého okresu Ratiboř. Dnes se Hlučínsko rozkládá převážně na území okresu Opava a částečně Ostrava-město. Je ohraničeno řekou Opavou na jihozápadě a řekou Odrou na jihovýchodě, ze severu pak státní hranicí s Polskem. Typickým znakem zdejší krajiny jsou mírně zvlněné pahorky, za jejichž vznikem stojí dávné ledovce, které… Letošní, již 53. ročník oblíbené akce Klubu českých turistů "Za posledním puchýřem", vás zavede na Hlučínsko. Od nepaměti tudy vedla stará obchodní cesta, směřující z Polska k Opavě, zvaná „Jantarová“. Tento kraj na severovýchodě Moravy má za sebou téměř dvě století pod pruskou (později německou) správou, což zanechalo hluboké stopy v kultuře i myšlení jeho obyvatel, místně nazývaných Prajzáci nebo Prajzové. Historie Hlučínska v posledních staletích je příběhem regionu, který byl odtržen od českých zemí. Od roku 1742, po rakousko-pruském válečném konfliktu, se Hlučínsko stalo nejjižnější částí Pruského Slezska. Až do roku 1920 bylo součástí německého okresu Ratiboř. Dnes se Hlučínsko rozkládá převážně na území okresu Opava a částečně Ostrava-město. Je ohraničeno řekou Opavou na jihozápadě a řekou Odrou na jihovýchodě, ze severu pak státní hranicí s Polskem. Typickým znakem zdejší krajiny jsou mírně zvlněné pahorky, za jejichž vznikem stojí dávné ledovce, které…