Internace polských revolucionářů z tzv. lednového povstání v Hradci Králové 22. ledna 1863 vypuklo tzv. lednové povstání proti ruskému záborci, jež zasáhlo Polské království a tzv. zabrané země - Litvu, Bělorusko a část Ukrajiny. Trvalo do pozdního podzimu 1864 a poslední vojenské jednotky, které se nechtěly vzdát Rusům, ustoupily po vystřílení veškeré munice do rakouského záboru, do Haliče. Tady byly odzbrojeny a jejich příslušníci odvezeni na různé rakouské pevnosti a tam internováni. Početná skupina Poláků byla odvezena i na královéhradeckou pevnost.V posledních dnech listopadu roku 1863 přijel z Prahy do Hradce Králové pozdější policejní rada (od roku 1867) František Dedera (15. listopadu 1817 Jindřichův Hradec - 17. srpna 1878 Praha), tehdy ještě vrchní policejní komisař, jenž byl ustanoven nejvyšším dozorcem internovaných Poláků ve městě a s ním zároveň přibylo také silné oddělení policejních strážníků.Posledního listopadu se po Hradci Králové roznesla zpráva, že první Poláci přibudou téhož dne večerním vlakem… 22. ledna 1863 vypuklo tzv. lednové povstání proti ruskému záborci, jež zasáhlo Polské království a tzv. zabrané země - Litvu, Bělorusko a část Ukrajiny. Trvalo do pozdního podzimu 1864 a poslední vojenské jednotky, které se nechtěly vzdát Rusům, ustoupily po vystřílení veškeré munice do rakouského záboru, do Haliče. Tady byly odzbrojeny a jejich příslušníci odvezeni na různé rakouské pevnosti a tam internováni. Početná skupina Poláků byla odvezena i na královéhradeckou pevnost.V posledních dnech listopadu roku 1863 přijel z Prahy do Hradce Králové pozdější policejní rada (od roku 1867) František Dedera (15. listopadu 1817 Jindřichův Hradec - 17. srpna 1878 Praha), tehdy ještě vrchní policejní komisař, jenž byl ustanoven nejvyšším dozorcem internovaných Poláků ve městě a s ním zároveň přibylo také silné oddělení policejních strážníků.Posledního listopadu se po Hradci Králové roznesla zpráva, že první Poláci přibudou téhož dne večerním vlakem…