Brána Matky Boží v Jihlavě Výstavba Jihlavy a jejích hradeb je kladena do počátků 2. poloviny 13. století, kdy vznikla rovnou pětice městských bran (jejich existence je doložena pomalu od počátku městských knih, které podlehly velkému požáru roku 1353 a v roce 1359 došlo k jejich obnově), z nichž se však do současné doby dochovala pouze jediná, a to právě brána Matky Boží, známá dříve i jako Panenská, střežící původně přístup od cest od Českých Budějovic, Tábora a Humpolce, i když již není v původním gotickém stavu, protože její dnešní podoba pochází z přelomu 15. a 16. století, kdy byla její podstatná spodní část přestavěna. Právě v letech 1508-1509 byla původní věž snesena a nahrazena pozdně gotickou bránou s vysokým průjezdem a hrotitými portály, avšak někteří autoři hovoří o pouhé přestavbě tohoto objektu. Její původní vzhled však můžeme vidět na barokní fresce podle gotické předlohy z 1. čtvrtiny 15. století, jež se nachází v minoritském kostele Nanebevzetí Panny Marie a má představovat… Výstavba Jihlavy a jejích hradeb je kladena do počátků 2. poloviny 13. století, kdy vznikla rovnou pětice městských bran (jejich existence je doložena pomalu od počátku městských knih, které podlehly velkému požáru roku 1353 a v roce 1359 došlo k jejich obnově), z nichž se však do současné doby dochovala pouze jediná, a to právě brána Matky Boží, známá dříve i jako Panenská, střežící původně přístup od cest od Českých Budějovic, Tábora a Humpolce, i když již není v původním gotickém stavu, protože její dnešní podoba pochází z přelomu 15. a 16. století, kdy byla její podstatná spodní část přestavěna. Právě v letech 1508-1509 byla původní věž snesena a nahrazena pozdně gotickou bránou s vysokým průjezdem a hrotitými portály, avšak někteří autoři hovoří o pouhé přestavbě tohoto objektu. Její původní vzhled však můžeme vidět na barokní fresce podle gotické předlohy z 1. čtvrtiny 15. století, jež se nachází v minoritském kostele Nanebevzetí Panny Marie a má představovat…