Staroměstské náměstí (ve Starém Městě) Staroměstské náměstí se ve skutečnosti jmenuje Osvobození, ale proč si neužít trošky zvukomalebné reminiscence. Ačkoliv řada návštěvníků a přespolních se domnívá, že se celý název rozšiřuje o přídomek pod Sněžníkem, není to pravda, stále jde jen o Staré Město (a kupodivu to funguje u řady jiných Starých Měst a že je jich v Česku celkem dost). Ačkoliv založení města spadá někam do druhé poloviny 13. století, rozhodli se staroměstští oslavit 700 let trvání až tento rok (2025), tedy v době, kdy jsou zprávy o osídlení kotliny svírané pohořími Králického Sněžníku, Rychlebských hor a Hanušovické vrchoviny hodnověrně doložené. Lokátoři založení si zvolili místo k osídlení na západním výběžku hřebínku, který se táhne k východu přes Kutný a Holý vrch zhruba k Ostružné a horopisně bychom ho řadili k Branenské části Hanušovické vrchoviny. Na západním okraji města z části chrání město tok říčky Krupé s přítoky. Staré Město nemívalo hradby, obranu měly zajišťovat spíše okolní hory,… Staroměstské náměstí se ve skutečnosti jmenuje Osvobození, ale proč si neužít trošky zvukomalebné reminiscence. Ačkoliv řada návštěvníků a přespolních se domnívá, že se celý název rozšiřuje o přídomek pod Sněžníkem, není to pravda, stále jde jen o Staré Město (a kupodivu to funguje u řady jiných Starých Měst a že je jich v Česku celkem dost). Ačkoliv založení města spadá někam do druhé poloviny 13. století, rozhodli se staroměstští oslavit 700 let trvání až tento rok (2025), tedy v době, kdy jsou zprávy o osídlení kotliny svírané pohořími Králického Sněžníku, Rychlebských hor a Hanušovické vrchoviny hodnověrně doložené. Lokátoři založení si zvolili místo k osídlení na západním výběžku hřebínku, který se táhne k východu přes Kutný a Holý vrch zhruba k Ostružné a horopisně bychom ho řadili k Branenské části Hanušovické vrchoviny. Na západním okraji města z části chrání město tok říčky Krupé s přítoky. Staré Město nemívalo hradby, obranu měly zajišťovat spíše okolní hory,…