Třebětická památná Sokolovna Odbor třebětického Sokola byl založen již roku 1874. Jednalo se o tzv. „Jízdní Sokol“, jehož členové na koních obráželi národní slavnosti pořádané v okolí. Od ostatních slavících Hanáků se jejich oři odlišovali tím, že měli pod sedly umístěny červené dečky s monogramem Sokola. Kromě zvyšování tělesné fyzičky byl hlavním úkolem spolku růst národního sebevědomí. Počátkem dvacátého století tento Sokol zanikl a k jeho obnovení došlo až po 1.světové válce. Ústřední myšlenkou nového pokrokovějšího sdružení byl mimo propagace národnosti hlavně rozvoj tělovýchovy a kultury. Ustavující schůze v tehdejších Střeběticích (později obec přejmenována na Třebětice) se uskutečnila 30.8.1919. Místní Sokol se stal pobočkou jednoty Holešov. První veřejné cvičení proběhlo v září na zahradě jednoho domu. Protože spolek neměl vlastní budovu, cvičilo se pouze přes léto ve stodolách a na travnatých pozemcích. Odbor třebětického Sokola byl založen již roku 1874. Jednalo se o tzv. „Jízdní Sokol“, jehož členové na koních obráželi národní slavnosti pořádané v okolí. Od ostatních slavících Hanáků se jejich oři odlišovali tím, že měli pod sedly umístěny červené dečky s monogramem Sokola. Kromě zvyšování tělesné fyzičky byl hlavním úkolem spolku růst národního sebevědomí. Počátkem dvacátého století tento Sokol zanikl a k jeho obnovení došlo až po 1.světové válce. Ústřední myšlenkou nového pokrokovějšího sdružení byl mimo propagace národnosti hlavně rozvoj tělovýchovy a kultury. Ustavující schůze v tehdejších Střeběticích (později obec přejmenována na Třebětice) se uskutečnila 30.8.1919. Místní Sokol se stal pobočkou jednoty Holešov. První veřejné cvičení proběhlo v září na zahradě jednoho domu. Protože spolek neměl vlastní budovu, cvičilo se pouze přes léto ve stodolách a na travnatých pozemcích.