Dům čp. 263 na Karlovském náměstí v Lomnici nad Popelkou Téměř každý rodák z Lomnicka či Jičínska nebo častý návštěvník Lomnice nad Popelkou ví, že Karlovské náměstí je dosud takovým malým skanzenem, v němž můžeme z části vidět domy v podobě, jak vypadaly v 18. století. Jde o roubený dům podkrkonošského typu s loubím a barokní lomenicí, který měl vzniknout ve 2. polovině 18. století jako součást předměstské dřevěné zástavby.Prvním známým vlastníkem této roubenky byl Václav Prskavec, po němž ji za 95 zlatých rýnských převzal jeho syn Josef Prskavec. Oba se živili jako tkalci, což můžeme dovodit i z toho, že na čp. 263 a na dalších okolních staveních si v roce 1787 jičínský židovský obchodník Löbl Baroch pojistil dluh ve výši 18 zlatých, což byla podle všeho hodnota příze, jíž měli tkalci pro něho zpracovat. Jejich povolání však mnoho financí nepřinášelo a bylo tak pouze k holému přežití, takže dluhy se kupily a nakonec se čp. 263 dostalo do konkursu, v němž ho roku 1789 prodal lomnický magistrát Františku… Téměř každý rodák z Lomnicka či Jičínska nebo častý návštěvník Lomnice nad Popelkou ví, že Karlovské náměstí je dosud takovým malým skanzenem, v němž můžeme z části vidět domy v podobě, jak vypadaly v 18. století. Jde o roubený dům podkrkonošského typu s loubím a barokní lomenicí, který měl vzniknout ve 2. polovině 18. století jako součást předměstské dřevěné zástavby.Prvním známým vlastníkem této roubenky byl Václav Prskavec, po němž ji za 95 zlatých rýnských převzal jeho syn Josef Prskavec. Oba se živili jako tkalci, což můžeme dovodit i z toho, že na čp. 263 a na dalších okolních staveních si v roce 1787 jičínský židovský obchodník Löbl Baroch pojistil dluh ve výši 18 zlatých, což byla podle všeho hodnota příze, jíž měli tkalci pro něho zpracovat. Jejich povolání však mnoho financí nepřinášelo a bylo tak pouze k holému přežití, takže dluhy se kupily a nakonec se čp. 263 dostalo do konkursu, v němž ho roku 1789 prodal lomnický magistrát Františku…