Předsilvestrovské Vizovice Loňský předvánoční i následující týden byl ve znamení slunečného počasí s absencí sněhu a zimní období připomínal jen všudepřítomný mírný mrazík. Proto jsme se s ženou ještě den před koncem roku 2024 rozhodli pro kratší výlet do Vizovic. Namísto koštu slivovice se našim hlavním cílem stala procházka po obou náměstích a návštěva zámeckého parku, který jsme zahalený do zimního hávu ještě nikdy neviděli. Z busu jsme vystoupili na hlavním městském rynku nesoucího jméno po prvorepublikovém „tatíčkovi.“ Folkrocková skupina Fleret jej opěvuje v jednom ze svých velkých hitů tak vroucně, že by člověk při jeho poslechu myslel, že se snad jedná o jedno z nejhezčích náměstí u nás, jenže to se ogaři z Fleretu při jeho propagaci trošínku sekli. Odmyslíme-li si srdcervoucí příběh textu, je zdejší rynek sice pěkný a úpravný, bohužel jej ale kromě domů zbudovaných v historizujícím slohu lemují i stavení z období „socrealismu“ (předchůdce Alberta a Obchodního domu), jenž mu z jeho půvabu mnohé… Loňský předvánoční i následující týden byl ve znamení slunečného počasí s absencí sněhu a zimní období připomínal jen všudepřítomný mírný mrazík. Proto jsme se s ženou ještě den před koncem roku 2024 rozhodli pro kratší výlet do Vizovic. Namísto koštu slivovice se našim hlavním cílem stala procházka po obou náměstích a návštěva zámeckého parku, který jsme zahalený do zimního hávu ještě nikdy neviděli. Z busu jsme vystoupili na hlavním městském rynku nesoucího jméno po prvorepublikovém „tatíčkovi.“ Folkrocková skupina Fleret jej opěvuje v jednom ze svých velkých hitů tak vroucně, že by člověk při jeho poslechu myslel, že se snad jedná o jedno z nejhezčích náměstí u nás, jenže to se ogaři z Fleretu při jeho propagaci trošínku sekli. Odmyslíme-li si srdcervoucí příběh textu, je zdejší rynek sice pěkný a úpravný, bohužel jej ale kromě domů zbudovaných v historizujícím slohu lemují i stavení z období „socrealismu“ (předchůdce Alberta a Obchodního domu), jenž mu z jeho půvabu mnohé…