Kroměříž - Wechův dvůr se smírčím křížem Památkově chráněný objekt (od roku 1958) přezdívaný „Zámečkem“ stojí na ulici Štěchovice poblíž jejího vyústění do Kojetínské. Již od svého vzniku býval svobodným lenním statkem. Poprvé je připomínán za biskupa Stanislava Thurza na začátku 16.století. Nejprve zde hospodařil vladyka Vilém Kurovský z Vrchlabí, později se majitelé v podobě drobných šlechticů – biskupských manů, střídali. V první půli 17.století patřil statek s panským domem Lvům z Rožmitálu. Roku 1823 jej odkoupil kroměřížský měšťan Josef Bratránek. Jeho dcera si za muže vzala lékárníka a purkmistra Antonína Wecha, který se později stal prvním voleným starostou města. Do panského domu byla v době konání říšského sněmu roku 1848 přestěhována z Vídně státní tiskárna. Wechovi měli „Zámeček“ ve vlastnictví až do roku 1948. V padesátých letech objekt spadal pod JZD Mír v Kroměříži. Ten jeho sklepy využíval jako sklad zeleniny a nadzemní prostory na byty. Od roku 1977 patřil Okresnímu podniku služeb a přízemí bylo upraveno na… Památkově chráněný objekt (od roku 1958) přezdívaný „Zámečkem“ stojí na ulici Štěchovice poblíž jejího vyústění do Kojetínské. Již od svého vzniku býval svobodným lenním statkem. Poprvé je připomínán za biskupa Stanislava Thurza na začátku 16.století. Nejprve zde hospodařil vladyka Vilém Kurovský z Vrchlabí, později se majitelé v podobě drobných šlechticů – biskupských manů, střídali. V první půli 17.století patřil statek s panským domem Lvům z Rožmitálu. Roku 1823 jej odkoupil kroměřížský měšťan Josef Bratránek. Jeho dcera si za muže vzala lékárníka a purkmistra Antonína Wecha, který se později stal prvním voleným starostou města. Do panského domu byla v době konání říšského sněmu roku 1848 přestěhována z Vídně státní tiskárna. Wechovi měli „Zámeček“ ve vlastnictví až do roku 1948. V padesátých letech objekt spadal pod JZD Mír v Kroměříži. Ten jeho sklepy využíval jako sklad zeleniny a nadzemní prostory na byty. Od roku 1977 patřil Okresnímu podniku služeb a přízemí bylo upraveno na…