Chvojenec Soudí se, že na Pardubicku se nacházející Chvojenec, dříve zvaný jako Nízké Chvojno, Nízké Chvojence a Chvojence, existoval již ve 12. století a původ jeho pojmenování je totožný s nedalekým ##:a href="//www.turistika.cz/mista/vysoke-chvojno--2/detail":##Vysokým Chvojnem##:/a:##. Poprvé však byl písemně zmíněn teprve k 9. dubnu 1336, kdy král Jan Lucemburský zastavil tvrz a městečko Chvojno s panstvím, k němuž náleželo 9 vesnic, mezi nimiž byly i Chvojence Nízké (tedy dnešní Chvojenec), vyšehradskému proboštovi Pertoltovi a jeho bratrům pánům z Lipé. V té době ve vsi stávala v místě zvaném „V Hájku“ vodní tvrz, která sloužila v době kolonizace k ochraně stezky z Hradce Králové na Vysoké Mýto a zpustla pravděpodobně za husitských válek či krátce po nich. Její zbytky v podobě příkopů a valů můžeme vidět po levé straně silnice směrem k ##:a href="//www.turistika.cz/mista/rokytno--1/detail":##Rokytnu##:/a:##. Osídlení této lokality je však staršího původu, což dokazuje… Soudí se, že na Pardubicku se nacházející Chvojenec, dříve zvaný jako Nízké Chvojno, Nízké Chvojence a Chvojence, existoval již ve 12. století a původ jeho pojmenování je totožný s nedalekým ##:a href="//www.turistika.cz/mista/vysoke-chvojno--2/detail":##Vysokým Chvojnem##:/a:##. Poprvé však byl písemně zmíněn teprve k 9. dubnu 1336, kdy král Jan Lucemburský zastavil tvrz a městečko Chvojno s panstvím, k němuž náleželo 9 vesnic, mezi nimiž byly i Chvojence Nízké (tedy dnešní Chvojenec), vyšehradskému proboštovi Pertoltovi a jeho bratrům pánům z Lipé. V té době ve vsi stávala v místě zvaném „V Hájku“ vodní tvrz, která sloužila v době kolonizace k ochraně stezky z Hradce Králové na Vysoké Mýto a zpustla pravděpodobně za husitských válek či krátce po nich. Její zbytky v podobě příkopů a valů můžeme vidět po levé straně silnice směrem k ##:a href="//www.turistika.cz/mista/rokytno--1/detail":##Rokytnu##:/a:##. Osídlení této lokality je však staršího původu, což dokazuje…