Vysoké Chvojno Podle pověsti vzniklo Vysoké Chvojno v 9. století, když se zde při lovu ztratil kníže Bořivoj a ujal se ho místní uhlíř, jenž byl za to povýšen do šlechtického stavu a jeho prvním úkolem bylo vybudování lesní kaple jako poděkování knížete za svou záchranu. Dělníci museli nejprve vykácet část lesa a ze zbylého chvojí si měli zhotovit přístřešky. Na střechu kaple měl být umístěn plechový kohout, který svým kokrháním přivedl knížete k uhlířovi. Nedaleko ní pak měl vzniknout panský dvůr. Takže původ pojmenování obce máme hledat ve staročeském a dosud nářečním výrazu "chvojí", což je větvoví jehličnatých dřevin, alespoň podle prof. Antonína Profouse, i když někteří jiní autoři se zastávají teorie o tom, že tento název má být odvozeninou od bájného zakladatele Chvojena. První přímá písemná zmínka o Vysokém Chvojnu však pochází až z 9. dubna 1336, kdy král Jan Lucemburský zastavil tvrz a městečko Chvojno s vesnicemi Bělčí Horní a Dolní, Albrechticemi, Hoděšovicemi,… Podle pověsti vzniklo Vysoké Chvojno v 9. století, když se zde při lovu ztratil kníže Bořivoj a ujal se ho místní uhlíř, jenž byl za to povýšen do šlechtického stavu a jeho prvním úkolem bylo vybudování lesní kaple jako poděkování knížete za svou záchranu. Dělníci museli nejprve vykácet část lesa a ze zbylého chvojí si měli zhotovit přístřešky. Na střechu kaple měl být umístěn plechový kohout, který svým kokrháním přivedl knížete k uhlířovi. Nedaleko ní pak měl vzniknout panský dvůr. Takže původ pojmenování obce máme hledat ve staročeském a dosud nářečním výrazu "chvojí", což je větvoví jehličnatých dřevin, alespoň podle prof. Antonína Profouse, i když někteří jiní autoři se zastávají teorie o tom, že tento název má být odvozeninou od bájného zakladatele Chvojena. První přímá písemná zmínka o Vysokém Chvojnu však pochází až z 9. dubna 1336, kdy král Jan Lucemburský zastavil tvrz a městečko Chvojno s vesnicemi Bělčí Horní a Dolní, Albrechticemi, Hoděšovicemi,…