Fara ve Vysokém Chvojně Vysoké Chvojno bylo uváděno jako farní osada již ve 14. století (prvním známým farářem byl plebán Simon, jenž zemřel v roce 1364 a Jan z Chlumce, patron chvojenského kostela podal na jeho místo holického faráře Leopolda), ale za husitských válek byl zbořen jak zdejší chrám sv. Gotharda, tak místní fara. Oboje bylo obnoveno nedlouho po jejich ukončení a fara ve Vysokém Chvojně byla obsazena až do bitvy na Bílé hoře. Následně se tamní kostel stal filiálním do Holic. Během třicetileté války a po jejím konci do roku 1664 obsluhoval zdejší faru kvardián pardubických minoritů P. Antonín Štěpán Rulikovský. Sama budova fary však musela zaniknout již dříve, protože v "Libri relationum" z roku 1677 se zmiňuje pouze "místo podle hřbitova slove: Kněžský dvůr". Nebylo jí totiž třeba, protože roku 1650 se zde konaly služby Boží jen 5x do roka a hned po nich se kněz vracel zpět domů.Teprve v roce 1711 byla holickým farářem P. Václavem Prokopem Reinwettrem z Rainfeldu… Vysoké Chvojno bylo uváděno jako farní osada již ve 14. století (prvním známým farářem byl plebán Simon, jenž zemřel v roce 1364 a Jan z Chlumce, patron chvojenského kostela podal na jeho místo holického faráře Leopolda), ale za husitských válek byl zbořen jak zdejší chrám sv. Gotharda, tak místní fara. Oboje bylo obnoveno nedlouho po jejich ukončení a fara ve Vysokém Chvojně byla obsazena až do bitvy na Bílé hoře. Následně se tamní kostel stal filiálním do Holic. Během třicetileté války a po jejím konci do roku 1664 obsluhoval zdejší faru kvardián pardubických minoritů P. Antonín Štěpán Rulikovský. Sama budova fary však musela zaniknout již dříve, protože v "Libri relationum" z roku 1677 se zmiňuje pouze "místo podle hřbitova slove: Kněžský dvůr". Nebylo jí totiž třeba, protože roku 1650 se zde konaly služby Boží jen 5x do roka a hned po nich se kněz vracel zpět domů.Teprve v roce 1711 byla holickým farářem P. Václavem Prokopem Reinwettrem z Rainfeldu…