Vesničkami Vizovických vrchů - 2.Svárov a Zlámanec S botami šíleně zaprasenými od bláta po přechodu zabahněného proužku lánu jsem se nakonec vyšplhal na hřeben, jímž procházela cesta z vyskládaných panelů. Při čištění turistické obuvi mne konečně po vlasech pohladily sluneční paprsky, a když jsem kouknul před sebe na začátek té „panelky“, která zde vytvářela oblouk lemovaný několika keři a kmeny stromů, bylo i toto – byť hodně nepřírodní zákoutí, díky slunečnímu svitu kupodivu velmi malebné. Po této cestě jsem pak odleněným hřebenem pokračoval ještě asi půl kilometru směrem k severovýchodu a poté přišel k hornímu konci vesnice Svárov. Poblíž nové moderní výstavby se tu nacházelo pěkné (téměř romantické) místo k odpočinku, u něhož stála cihlou zděná Boží muka. Pod korunami stromů je možno usednout na lavičku a potěšit se pohledem na okolní krajinu Vizovických vrchů s táhlými hřebeny, oddělených od sebe hlubokými dolinami. Na krajinu, v níž se střídají lesy s lány polí a pastvinami a která na první pohled pozorovatele… S botami šíleně zaprasenými od bláta po přechodu zabahněného proužku lánu jsem se nakonec vyšplhal na hřeben, jímž procházela cesta z vyskládaných panelů. Při čištění turistické obuvi mne konečně po vlasech pohladily sluneční paprsky, a když jsem kouknul před sebe na začátek té „panelky“, která zde vytvářela oblouk lemovaný několika keři a kmeny stromů, bylo i toto – byť hodně nepřírodní zákoutí, díky slunečnímu svitu kupodivu velmi malebné. Po této cestě jsem pak odleněným hřebenem pokračoval ještě asi půl kilometru směrem k severovýchodu a poté přišel k hornímu konci vesnice Svárov. Poblíž nové moderní výstavby se tu nacházelo pěkné (téměř romantické) místo k odpočinku, u něhož stála cihlou zděná Boží muka. Pod korunami stromů je možno usednout na lavičku a potěšit se pohledem na okolní krajinu Vizovických vrchů s táhlými hřebeny, oddělených od sebe hlubokými dolinami. Na krajinu, v níž se střídají lesy s lány polí a pastvinami a která na první pohled pozorovatele…