Škola v Bělečku Původně tato obec vlastní školu neměla a děti musely docházet do těch okolních, zejména do Býště, i když některé navštěvovaly svého času i školu v Krňovicích. Kdy se zde začalo poprvé učit, tak to přesně nevíme. S jistotou můžeme říci, že před rokem 1802 neexistovala, neboť její existence není zmíněna v soupise pardubického panství z téhož roku, i když Josef Sakař ve své knize "Dějiny Pardubic nad Labem. Dílu III. Část 2. Školství" hovoří o tom, že v Bělečku byla škola již před rokem 1773.Posléze bylo postaveno dřevěné přízemní stavení, které mělo šindelovou střechu a dvojici malých okének. V něm vyučoval v letech 1804-1824 šindelář Danihelka, a to vždy v zimním období. Protože nebyl zkoušeným učitelem, neměl žádný zákonitý příjem a živilo ho tak pouze jeho řemeslo, občas nějaký ten dobrák, ale samo obecní vedení se s pomocí tomuto učiteli zdráhalo, o čemž nalezneme zmínku např. v článku "Bělečkovaný" od Františka Dlouhého, který vyšel ve 4. čísle… Původně tato obec vlastní školu neměla a děti musely docházet do těch okolních, zejména do Býště, i když některé navštěvovaly svého času i školu v Krňovicích. Kdy se zde začalo poprvé učit, tak to přesně nevíme. S jistotou můžeme říci, že před rokem 1802 neexistovala, neboť její existence není zmíněna v soupise pardubického panství z téhož roku, i když Josef Sakař ve své knize "Dějiny Pardubic nad Labem. Dílu III. Část 2. Školství" hovoří o tom, že v Bělečku byla škola již před rokem 1773.Posléze bylo postaveno dřevěné přízemní stavení, které mělo šindelovou střechu a dvojici malých okének. V něm vyučoval v letech 1804-1824 šindelář Danihelka, a to vždy v zimním období. Protože nebyl zkoušeným učitelem, neměl žádný zákonitý příjem a živilo ho tak pouze jeho řemeslo, občas nějaký ten dobrák, ale samo obecní vedení se s pomocí tomuto učiteli zdráhalo, o čemž nalezneme zmínku např. v článku "Bělečkovaný" od Františka Dlouhého, který vyšel ve 4. čísle…