Přírodní památka Běleč-střelnice Původně byla tato lokalita v lesních odděleních č. 227-228, zvaná jako Klusánky (po sedláku Klusánkovi ze 16. století), jednolitým lesním masivem, který byl sice postižen velkou větrnou smrští 4. července 1929, ale byl následně opětovně zalesněn. Ovšem hned na počátku německé okupace (prvním hmatatelným dokladem o jejím zřízení bylo nařízení novohradeckého lesního úřadu, že byl k 24. srpnu 1940 vyhlášen zákaz vstupu do lesů v okolí Bělče nad Orlicí, protože tam bude prováděna ostrá střelba) bylo těchto míst využito jako cílová plocha pro nácvik bombardování a pro cvičnou střelbu z palubních zbraní i jako záložní polní letiště, takže se z lesa stala natrvalo holina, jež byla později využívaná zejména 4. stíhacím leteckým plukem (viz https://www.valka.cz/4-stihaci-letecky-pluk-1954-1989-t18980), 30. stíhacím bombardovacím leteckým plukem (viz Původně byla tato lokalita v lesních odděleních č. 227-228, zvaná jako Klusánky (po sedláku Klusánkovi ze 16. století), jednolitým lesním masivem, který byl sice postižen velkou větrnou smrští 4. července 1929, ale byl následně opětovně zalesněn. Ovšem hned na počátku německé okupace (prvním hmatatelným dokladem o jejím zřízení bylo nařízení novohradeckého lesního úřadu, že byl k 24. srpnu 1940 vyhlášen zákaz vstupu do lesů v okolí Bělče nad Orlicí, protože tam bude prováděna ostrá střelba) bylo těchto míst využito jako cílová plocha pro nácvik bombardování a pro cvičnou střelbu z palubních zbraní i jako záložní polní letiště, takže se z lesa stala natrvalo holina, jež byla později využívaná zejména 4. stíhacím leteckým plukem (viz https://www.valka.cz/4-stihaci-letecky-pluk-1954-1989-t18980), 30. stíhacím bombardovacím leteckým plukem (viz