Kostel sv. Anny ve Vižňově Zdejší kostel býval farním již ve 14. století, což můžeme zjistit nahlédnutím do popisu pražské diecéze, který vznikl na popud arcibiskupa Arnošta z Pardubic v letech 1344-1350. Tehdy byla ves nazývána jako Pratum desertum nebo Vyznov. Jednalo se o chudou farnost, takže odsud nebyl odváděn žádný papežský desátek, o čemž máme zmínku z roku 1369. Prvního místního plebána známe po jménu v roce 1355, kdy jím byl kněz Jakub, jenž nahradil předchozího zemřelého faráře, jehož pojmenování se nám nedochovalo. O rok později si tento směnil faru s Konrádem z Libčic. Roku 1365 byl podán na místo zemřelého plebána Konráda kněz Mikoláš. V roce 1394 zastoupil zemřelého faráře Hertlina kněz Štěpán, po jehož smrti nastoupil do Vižňova roku 1409 kněz Matěj. Ještě v roce 1412 zde farář působil a jako filiálka spadal pod Vižňov kostel ve Verneřovicích. Za husitských válek fara osiřela a i sám kostel dostal zabrat, byl totiž několikrát vypleněn a snad i zapálen. V tom se však prameny… Zdejší kostel býval farním již ve 14. století, což můžeme zjistit nahlédnutím do popisu pražské diecéze, který vznikl na popud arcibiskupa Arnošta z Pardubic v letech 1344-1350. Tehdy byla ves nazývána jako Pratum desertum nebo Vyznov. Jednalo se o chudou farnost, takže odsud nebyl odváděn žádný papežský desátek, o čemž máme zmínku z roku 1369. Prvního místního plebána známe po jménu v roce 1355, kdy jím byl kněz Jakub, jenž nahradil předchozího zemřelého faráře, jehož pojmenování se nám nedochovalo. O rok později si tento směnil faru s Konrádem z Libčic. Roku 1365 byl podán na místo zemřelého plebána Konráda kněz Mikoláš. V roce 1394 zastoupil zemřelého faráře Hertlina kněz Štěpán, po jehož smrti nastoupil do Vižňova roku 1409 kněz Matěj. Ještě v roce 1412 zde farář působil a jako filiálka spadal pod Vižňov kostel ve Verneřovicích. Za husitských válek fara osiřela a i sám kostel dostal zabrat, byl totiž několikrát vypleněn a snad i zapálen. V tom se však prameny…