Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Krňovicích Původní kostel na tomto místě byl postaven celý ze dřeva a jako farní byl zmíněn již v roce 1359 (jiné prameny uvádějí až rok 1362, kdy zemřel farář Vojslav; v dalších objevíme zase již rok 1350), kdy k němu náležely Krňovice, Štěnkov, Běleč nad Orlicí a Bělečko, ale jeho existence je zmíněna již v popisu pražské diecéze z let 1344-1350. V roce 1362 nastoupil do svého úřadu nový plebán Pecold ze Dvorů, který nahradil zemřelého faráře Vojslava a zemřel roku 1371. Po něm nastoupil 31. října 1371 nymburský kněz Petr, který zemřel o 5 let později. V roce 1384 býval počítán mezi chudé, protože zdejší plebán neplatil na korunovaci císaře pro chudobu žádný desátek. Roku 1393 byl zmíněn plebán Václav z Třebechovic. O krňovickém plebánovi se objevuje poslední zmínka v roce 1416. Plebánie vzala za své během husitských válek a od těch dob byl kostel filiálním do Třebechovic pod Orebem. Roku 1579 se píše o Krňovicích toto: „V té vsi jest založení na nebe vzetí Panny Marie, ku… Původní kostel na tomto místě byl postaven celý ze dřeva a jako farní byl zmíněn již v roce 1359 (jiné prameny uvádějí až rok 1362, kdy zemřel farář Vojslav; v dalších objevíme zase již rok 1350), kdy k němu náležely Krňovice, Štěnkov, Běleč nad Orlicí a Bělečko, ale jeho existence je zmíněna již v popisu pražské diecéze z let 1344-1350. V roce 1362 nastoupil do svého úřadu nový plebán Pecold ze Dvorů, který nahradil zemřelého faráře Vojslava a zemřel roku 1371. Po něm nastoupil 31. října 1371 nymburský kněz Petr, který zemřel o 5 let později. V roce 1384 býval počítán mezi chudé, protože zdejší plebán neplatil na korunovaci císaře pro chudobu žádný desátek. Roku 1393 byl zmíněn plebán Václav z Třebechovic. O krňovickém plebánovi se objevuje poslední zmínka v roce 1416. Plebánie vzala za své během husitských válek a od těch dob byl kostel filiálním do Třebechovic pod Orebem. Roku 1579 se píše o Krňovicích toto: „V té vsi jest založení na nebe vzetí Panny Marie, ku…