Zvonička v Bělči nad Orlicí Původní obecní zvonek se nazýval „Prokop“ a k jeho pořízení došlo v roce 1759. Krátkou dobu prý býval zavěšen na jednom z letitých stromů, poté v dřevěné zvoničce a později visel na obecní budově čp. 9. K jeho posvěcení byl pozván sám královéhradecký biskup Msgre. Adam Vratislav z Mitrovic a od té doby se na něj zpravidla zvonilo třikrát denně, pokud nepočítáme to, že vyzváněl rovněž při pohřbech, slavnostních průvodech a požárech. Občas se zde zvonilo také proti různým přírodním kalamitám - bouři, krupobití, suchu apod., i když to bylo císařským patentem z 26. listopadu 1783 zakázáno. Nejvýznamnější však bylo tzv. klekání, jehož úkolem bylo upozornit věřící, že je čas, aby poklekli k ranní či večerní modlitbě.Časem však byl původní zvon poškozen tak, že došlo k jeho sejmutí, rozbití a roku 1843 zůstal opětovně přelit. Ohledně období jeho přelití se však prameny rozcházejí, např. „Poznámky o faře třebechovické“ od Antonína Flesara z roku 1865 o něm píší… Původní obecní zvonek se nazýval „Prokop“ a k jeho pořízení došlo v roce 1759. Krátkou dobu prý býval zavěšen na jednom z letitých stromů, poté v dřevěné zvoničce a později visel na obecní budově čp. 9. K jeho posvěcení byl pozván sám královéhradecký biskup Msgre. Adam Vratislav z Mitrovic a od té doby se na něj zpravidla zvonilo třikrát denně, pokud nepočítáme to, že vyzváněl rovněž při pohřbech, slavnostních průvodech a požárech. Občas se zde zvonilo také proti různým přírodním kalamitám - bouři, krupobití, suchu apod., i když to bylo císařským patentem z 26. listopadu 1783 zakázáno. Nejvýznamnější však bylo tzv. klekání, jehož úkolem bylo upozornit věřící, že je čas, aby poklekli k ranní či večerní modlitbě.Časem však byl původní zvon poškozen tak, že došlo k jeho sejmutí, rozbití a roku 1843 zůstal opětovně přelit. Ohledně období jeho přelití se však prameny rozcházejí, např. „Poznámky o faře třebechovické“ od Antonína Flesara z roku 1865 o něm píší…