Mločí vláček. Cestování po horách je nádherná záležitost. Ale někdy únava přesáhne možnou mez a najednou se chce trochu lenošit a odpočívat. Ale na druhé straně je škoda každého dne, zvláště když jste dál od domova. V pohoří Schneeberg je možné dát všechno dohromady a nahoru vyjet mločím vláčkem. Má to jedinou podmínku. Brzy vstávat a co nejdříve se dostat do Puchbergu a mít štěstí, že budou jízdenky. Na nádraží to s frontou nebylo tak zlé a po deseti minutách jsme vlastníky jízdenek. Pak už přijede žlutočerná souprava a hodně rychle se naplní. Člověk se najednou vrací do dětských let. Já vlastně neznám nikoho, kdo by vláčky nemiloval. A tenhle je skutečně mimořádný. Jezdí si tady už od roku 1897, tedy plných 112 let. Začíná se v 577 m.n.m. a za 52 minut je už ve výšce 1795 m.n.m. Délka tratě je 9,85 km a na trati jsou dva tunely. Vláček několikrát zastavuje a tou nejznámější stanicí je jistě ta, které říkají buchtová. Tady po zastavení se vlak během chvilky vyprázdní a na nástupišti se prodávají buchty,… Cestování po horách je nádherná záležitost. Ale někdy únava přesáhne možnou mez a najednou se chce trochu lenošit a odpočívat. Ale na druhé straně je škoda každého dne, zvláště když jste dál od domova. V pohoří Schneeberg je možné dát všechno dohromady a nahoru vyjet mločím vláčkem. Má to jedinou podmínku. Brzy vstávat a co nejdříve se dostat do Puchbergu a mít štěstí, že budou jízdenky. Na nádraží to s frontou nebylo tak zlé a po deseti minutách jsme vlastníky jízdenek. Pak už přijede žlutočerná souprava a hodně rychle se naplní. Člověk se najednou vrací do dětských let. Já vlastně neznám nikoho, kdo by vláčky nemiloval. A tenhle je skutečně mimořádný. Jezdí si tady už od roku 1897, tedy plných 112 let. Začíná se v 577 m.n.m. a za 52 minut je už ve výšce 1795 m.n.m. Délka tratě je 9,85 km a na trati jsou dva tunely. Vláček několikrát zastavuje a tou nejznámější stanicí je jistě ta, které říkají buchtová. Tady po zastavení se vlak během chvilky vyprázdní a na nástupišti se prodávají buchty,…