Okolím Načetína Výlet po hřebeni Krušných hor v blízkosti státní hranice, kde bývaly dnes již zaniklé vesničky. Vycházím od konečné stanice autobusu v Načetíně. Původně zemědělská usedlost se těžbou zlata, stříbra a cínu v okolí změnila v hornickou osadu. Při třicetileté válce byla osada vypleněna švédským vojskem, které se utábořilo na nedalekém vrchu Čihadlo. Na začátku 18. století nastal další rozvoj obce těžbou a zpracováním železných rud. Po roce 1945 dochází k odsunu německých obyvatel a Načetín se stává částí obce Kalku. Dnes je to rekreační obec. Po silnici jdu směrem  k hraničnímu přechodu Hora Sv. Šebestiána. Silnička se klikatí lesem, míjím Červený rybník a NPP Novodomské rašeliniště. Před zaniklou obcí Příhraniční je ze silnice odbočka k pomníku Antona Günthera, známého místního německého písníčkáře opěvujícího krásu Krušných hor. Upravené odpočinkové místo s pomníkem je asi 300 metru od silnice na okraji lesa. Výlet po hřebeni Krušných hor v blízkosti státní hranice, kde bývaly dnes již zaniklé vesničky. Vycházím od konečné stanice autobusu v Načetíně. Původně zemědělská usedlost se těžbou zlata, stříbra a cínu v okolí změnila v hornickou osadu. Při třicetileté válce byla osada vypleněna švédským vojskem, které se utábořilo na nedalekém vrchu Čihadlo. Na začátku 18. století nastal další rozvoj obce těžbou a zpracováním železných rud. Po roce 1945 dochází k odsunu německých obyvatel a Načetín se stává částí obce Kalku. Dnes je to rekreační obec. Po silnici jdu směrem  k hraničnímu přechodu Hora Sv. Šebestiána. Silnička se klikatí lesem, míjím Červený rybník a NPP Novodomské rašeliniště. Před zaniklou obcí Příhraniční je ze silnice odbočka k pomníku Antona Günthera, známého místního německého písníčkáře opěvujícího krásu Krušných hor. Upravené odpočinkové místo s pomníkem je asi 300 metru od silnice na okraji lesa.