Kostel sv. Jakuba Staršího, apoštola v Bořejově Zdejší chrám Páně náležel mezi farní již v 1. polovině 14. století, což můžeme zjistit již pouhým nahlédnutím do popisu pražské diecéze, který byl vyhotoven na pokyn pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic v letech 1344-1350. Tehdy Bořejov náležel pod kamenecký dekanát a boleslavský archidiakonát a podací právo náleželo nejprve pánům z Bořejova a od 20. června 1377 pánům na Housce, i když doboví němečtí autoři soudili, že náležel mezi ty nejstarší a mohl se zde nacházet již v 10. století. Vzhledem kvůli svému umístění a tomu, že místní obyvatelé nebyli příliš movití, tak i sám kostel nepatřil k těm bohatším, ale právě naopak. V roce 1352 byly odsud odváděny 3 groše papežského desátku a roku 1405 dokonce již žádný a kostel byl prohlášen za "chudý". Prvním známým plebánem v Bořejově pak byl kněz Petr, po jehož smrti ho v roce 1358 nahradil kněz Martin z Malovar. Ten tu asi rovněž dlouho nevydržel, neboť roku 1361 odešel zdejší farář Jan do Kruhu a místo něj sem… Zdejší chrám Páně náležel mezi farní již v 1. polovině 14. století, což můžeme zjistit již pouhým nahlédnutím do popisu pražské diecéze, který byl vyhotoven na pokyn pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic v letech 1344-1350. Tehdy Bořejov náležel pod kamenecký dekanát a boleslavský archidiakonát a podací právo náleželo nejprve pánům z Bořejova a od 20. června 1377 pánům na Housce, i když doboví němečtí autoři soudili, že náležel mezi ty nejstarší a mohl se zde nacházet již v 10. století. Vzhledem kvůli svému umístění a tomu, že místní obyvatelé nebyli příliš movití, tak i sám kostel nepatřil k těm bohatším, ale právě naopak. V roce 1352 byly odsud odváděny 3 groše papežského desátku a roku 1405 dokonce již žádný a kostel byl prohlášen za "chudý". Prvním známým plebánem v Bořejově pak byl kněz Petr, po jehož smrti ho v roce 1358 nahradil kněz Martin z Malovar. Ten tu asi rovněž dlouho nevydržel, neboť roku 1361 odešel zdejší farář Jan do Kruhu a místo něj sem…