Lichkov • Vojenské muzeum Na Růžku Oblast sníženiny mezi pohořím Králického Sněžníku (n V) a Orlickými horami (na Z) se odborně nazývá Mladkovské sedlo a vlastně celé široké údolí, které se táhne od jihu (Štíty) až na sever ke Kladsku nese rovněž označení Kladská kotlina. V dávných dobách patřilo Kladsko k zemím Koruny České, od poloviny 18. století nám toto území zabrali nejdříve Prušáci, po událostech a posunech hranic po 2. světové válce připadla oblast Polsku (i přes snahu prezidenta Beneše opět kotlinu včlenit k našemu území). Kdo se podívá do mapy objeví totiž nepříjemný fakt, že přes Kladsko se dá naše republika (i ta meziválečná) skoro nejsnáze rozdělit. I to byl důvod, že celé Mladkovské sedlo bylo nejvíce opevňovanou částí naší severní hranice. Vždyť kolem vznikly hned tři velké dělostřelecké tvrze a nespočet menších opevnění, ať už šlo o samostatné pěchotní sruby a ještě větší počet malých bunkrů – řopíků. Jak víme události koncem 30. let minulého století ale nabraly jiný směr a nakonec veškerá práce… Oblast sníženiny mezi pohořím Králického Sněžníku (n V) a Orlickými horami (na Z) se odborně nazývá Mladkovské sedlo a vlastně celé široké údolí, které se táhne od jihu (Štíty) až na sever ke Kladsku nese rovněž označení Kladská kotlina. V dávných dobách patřilo Kladsko k zemím Koruny České, od poloviny 18. století nám toto území zabrali nejdříve Prušáci, po událostech a posunech hranic po 2. světové válce připadla oblast Polsku (i přes snahu prezidenta Beneše opět kotlinu včlenit k našemu území). Kdo se podívá do mapy objeví totiž nepříjemný fakt, že přes Kladsko se dá naše republika (i ta meziválečná) skoro nejsnáze rozdělit. I to byl důvod, že celé Mladkovské sedlo bylo nejvíce opevňovanou částí naší severní hranice. Vždyť kolem vznikly hned tři velké dělostřelecké tvrze a nespočet menších opevnění, ať už šlo o samostatné pěchotní sruby a ještě větší počet malých bunkrů – řopíků. Jak víme události koncem 30. let minulého století ale nabraly jiný směr a nakonec veškerá práce…