Na královský hrad Děvín Dva kilometry jihovýchodně od hornické obce Hamr se na 435 metrů vysokém kuželu nacházejí zříceniny kdysi královského hradu Děvína. Přestože si užil své za husitských válek a v roce 1444 byl obléhán i Lužičany, dějepisci tvrdí, že nebyl nikdy dobyt. Navrhuji, abychom trochu pozměnili historii a navzdory zimnímu počasí Děvín obsadili. Jelikož do Hamru nevedou koleje, nabízí se k transportu autobus či automobil. Za výchozí místo výletu lze považovat hráz rybníka, po které vede červené značení přivádějící turisty od Stráže pod Ralskem. Rybníka se budeme držet prvních několik stovek metrů putování. Vodní plocha v kterémkoliv ročním období nabízí řadu atrakcí. Není-li rybník vypuštěn, pokrývá ji v zimě led. Necháme-li tento výlet až na jaro, překvapí nás rozmanitost vodního ptactva. Obzvlášť ve východní části nádrže se sdružují desítky volavek, po hladině plují poláci chocholačky, o skývu chleba žebrají labutě a při břehu poskakují konipasi. Ale to fakt až na jaře. Na konci rybníka přejdeme… Dva kilometry jihovýchodně od hornické obce Hamr se na 435 metrů vysokém kuželu nacházejí zříceniny kdysi královského hradu Děvína. Přestože si užil své za husitských válek a v roce 1444 byl obléhán i Lužičany, dějepisci tvrdí, že nebyl nikdy dobyt. Navrhuji, abychom trochu pozměnili historii a navzdory zimnímu počasí Děvín obsadili. Jelikož do Hamru nevedou koleje, nabízí se k transportu autobus či automobil. Za výchozí místo výletu lze považovat hráz rybníka, po které vede červené značení přivádějící turisty od Stráže pod Ralskem. Rybníka se budeme držet prvních několik stovek metrů putování. Vodní plocha v kterémkoliv ročním období nabízí řadu atrakcí. Není-li rybník vypuštěn, pokrývá ji v zimě led. Necháme-li tento výlet až na jaro, překvapí nás rozmanitost vodního ptactva. Obzvlášť ve východní části nádrže se sdružují desítky volavek, po hladině plují poláci chocholačky, o skývu chleba žebrají labutě a při břehu poskakují konipasi. Ale to fakt až na jaře. Na konci rybníka přejdeme…