Skřítek, hraniční kameny a jejich černí bratři („horní“ Černé kameny) Východiskem naší cesty je motorest na známém sedle Skřítek, které odděluje Hrubý Jeseník od Hraběšické vrchoviny. Začínáme tedy v nadmořské výšce nějakých 874 metrů. Té můžeme dosáhnout za pomoci automobilu, motocyklu nebo autobusu, ale také výrazným zapojením dolních končetin, tedy pěšky nebo na kole. My jsme tentokrát zvolili možnost autodopravy, a proto jsme již z parkoviště u motorestu dál šlapali po svých, a to po souběhu modré a zelené TZ. Pro cyklisty platí i varianta pokračovat dál na kole, ale to je časem potřeba odstavit. Protože většina cesty vede takřka po vrstevnici, je to hlavně kvůli možnosti kochat se. Stoupání přijde jen jednou a při něm překonáme většinu z převýšení, které představuje celkem nějakých 90 výškových metrů. Počasí nám přeje, jenom intenzita větru je nějaká zbytečně vysoká … a jen tak pro upřesnění: jsme na začátku druhé poloviny letošního dubna. Po kilometru chůze dorazíme k rozcestníku Pod Bílým kamenem, kde nás přestane zajímat zelená … Východiskem naší cesty je motorest na známém sedle Skřítek, které odděluje Hrubý Jeseník od Hraběšické vrchoviny. Začínáme tedy v nadmořské výšce nějakých 874 metrů. Té můžeme dosáhnout za pomoci automobilu, motocyklu nebo autobusu, ale také výrazným zapojením dolních končetin, tedy pěšky nebo na kole. My jsme tentokrát zvolili možnost autodopravy, a proto jsme již z parkoviště u motorestu dál šlapali po svých, a to po souběhu modré a zelené TZ. Pro cyklisty platí i varianta pokračovat dál na kole, ale to je časem potřeba odstavit. Protože většina cesty vede takřka po vrstevnici, je to hlavně kvůli možnosti kochat se. Stoupání přijde jen jednou a při něm překonáme většinu z převýšení, které představuje celkem nějakých 90 výškových metrů. Počasí nám přeje, jenom intenzita větru je nějaká zbytečně vysoká … a jen tak pro upřesnění: jsme na začátku druhé poloviny letošního dubna. Po kilometru chůze dorazíme k rozcestníku Pod Bílým kamenem, kde nás přestane zajímat zelená …