Procházka přes Oškobrh Na kopec Oškobrh východně od Poděbrad se můžete vypravit ze tří obcí: z Vlkova pod Oškobrhem, z Oškobrhu a z Opolan. Zvolili jsme výstup z prvně jmenované obce. Nenápadný kopec Oškobrh v Polabské nížině lze rozpoznat podle jeho dvou vrcholů. Vyšší vrchol (285 m n. m.) býval v 1. tisíciletí před Kristem Laténským hradištěm. Nižší vrchol v 5. až 6. století Slovanským hradištěm. Nacházejí se na něm také zbytky po středověkém kostelíku, v baroku přeměněného na poutní místo. V josefínské době poté přeměněného na vilu a dnes na pracoviště Archeologického ústavu AV ČR. V 18. století Oškobrh posloužil i jako morový hřbitov. Vedle archeologů si kopce cení i geologové. Vidí v něm svědectví, kam až sahal zemský povrch ve druhohorách, než eroze vymodelovala současný tvar kopce. První zmínka o lese na Oškobrhu, patřícímu poděbradskému panství, pochází z druhé poloviny 15. století. Po 16. století zde… Na kopec Oškobrh východně od Poděbrad se můžete vypravit ze tří obcí: z Vlkova pod Oškobrhem, z Oškobrhu a z Opolan. Zvolili jsme výstup z prvně jmenované obce. Nenápadný kopec Oškobrh v Polabské nížině lze rozpoznat podle jeho dvou vrcholů. Vyšší vrchol (285 m n. m.) býval v 1. tisíciletí před Kristem Laténským hradištěm. Nižší vrchol v 5. až 6. století Slovanským hradištěm. Nacházejí se na něm také zbytky po středověkém kostelíku, v baroku přeměněného na poutní místo. V josefínské době poté přeměněného na vilu a dnes na pracoviště Archeologického ústavu AV ČR. V 18. století Oškobrh posloužil i jako morový hřbitov. Vedle archeologů si kopce cení i geologové. Vidí v něm svědectví, kam až sahal zemský povrch ve druhohorách, než eroze vymodelovala současný tvar kopce. První zmínka o lese na Oškobrhu, patřícímu poděbradskému panství, pochází z druhé poloviny 15. století. Po 16. století zde…