Rozhledna Bolfánek Vydáváme se autem z Kdyně u Domažlic do Chudenic Historie: Na vrchu Zďáru (587 m) u Chudenic stávala kaplička svatého Wolfganga (jméno později počeštěno na Bolfánek). Pověst uvádí, že když se vracel řezenský biskup Wolfgang z Prahy, kde na přání knížete Boleslava II. vysvětil v r. 973 prvního českého biskupa Dětmara, přenocoval tu v jeskyňce pod skalou. Nedaleko byla studánka s léčivou vodou, ke které přicházeli poutníci zblízka i zdaleka.                 V letech 1722 - 1725 postavil zde František Josef Černín podle plánu černínského architekta Maxmiliána Kaňky velký poutní kostel, který byl však za náboženských reforem císaře Josefa II. v roce 1782 uzavřen. Kostel chátral a byl v roce 1810 zbořen až na věž, které místní obyvatelstvo pojmenovalo Bolfánek. V roce 1845 byla věž (původně s cibulovitou věží) zvýšena na 45 metrů a tesařským mistrem Janem… Vydáváme se autem z Kdyně u Domažlic do Chudenic Historie: Na vrchu Zďáru (587 m) u Chudenic stávala kaplička svatého Wolfganga (jméno později počeštěno na Bolfánek). Pověst uvádí, že když se vracel řezenský biskup Wolfgang z Prahy, kde na přání knížete Boleslava II. vysvětil v r. 973 prvního českého biskupa Dětmara, přenocoval tu v jeskyňce pod skalou. Nedaleko byla studánka s léčivou vodou, ke které přicházeli poutníci zblízka i zdaleka.                 V letech 1722 - 1725 postavil zde František Josef Černín podle plánu černínského architekta Maxmiliána Kaňky velký poutní kostel, který byl však za náboženských reforem císaře Josefa II. v roce 1782 uzavřen. Kostel chátral a byl v roce 1810 zbořen až na věž, které místní obyvatelstvo pojmenovalo Bolfánek. V roce 1845 byla věž (původně s cibulovitou věží) zvýšena na 45 metrů a tesařským mistrem Janem…