Kostel Narození Panny Marie v Kravařích Původní kostel zde existoval nejspíše již ve 13. století, ale s jistotou můžeme říci, že je doložen v tom následujícím, kdy jsou Kravaře zmíněny v popisu pražské diecéze z let 1344-1350 jako farnost (Kravary/Radoušov), která spadala pod českolipský dekanát a litoměřický archidiakonát. U jeho vzniku stáli nejspíše doksanští řeholníci, jimž Radoušov náležel až do husitských válek. V roce 1383 si zdejší plebán Jan směnil faru s plebánem Františkem z Církvic. O rok později náležely Kravaře mezi osmero zdejších obsazených farností a odváděno bylo odsud 36 grošů papežského desátku. Bohužel mnoho informací navždy zmizelo s požárem celého městečka 6. března 1646, kdy zanikl rovněž sám kostel a vše, co se v něm nacházelo, až na některé zařízení a v roce 1636 založené kostelní knihy. Během husitských bouří byl v roce 1421 zničen klášter i kostel a fara opuštěna a po uklidnění situace se tu usadili faráři podobojí, k jejichž vyhnání došlo po bitvě na Bílé hoře (viz Původní kostel zde existoval nejspíše již ve 13. století, ale s jistotou můžeme říci, že je doložen v tom následujícím, kdy jsou Kravaře zmíněny v popisu pražské diecéze z let 1344-1350 jako farnost (Kravary/Radoušov), která spadala pod českolipský dekanát a litoměřický archidiakonát. U jeho vzniku stáli nejspíše doksanští řeholníci, jimž Radoušov náležel až do husitských válek. V roce 1383 si zdejší plebán Jan směnil faru s plebánem Františkem z Církvic. O rok později náležely Kravaře mezi osmero zdejších obsazených farností a odváděno bylo odsud 36 grošů papežského desátku. Bohužel mnoho informací navždy zmizelo s požárem celého městečka 6. března 1646, kdy zanikl rovněž sám kostel a vše, co se v něm nacházelo, až na některé zařízení a v roce 1636 založené kostelní knihy. Během husitských bouří byl v roce 1421 zničen klášter i kostel a fara opuštěna a po uklidnění situace se tu usadili faráři podobojí, k jejichž vyhnání došlo po bitvě na Bílé hoře (viz