Kopec Ronov Tento z dáli viditelný kopec o nadmořské výšce 552,2 m n. m. je dominantou mezi Blíževedly, Kravařemi a Stvolínkami a právě do katastru prve zmíněné obce rovněž náleží. Je označován jako čedičový suk, jehož příkré svahy jsou nepravidelně lemovány sutěmi, jež mají mít charakter kamenných moří. Přímo vrchol má z geologického hlediska pocházet z terciéru a být složen z různých vulkanitů, např. olivinického alkalického bazaltu, bazanitu a limburgitu, takže z mineralogického pohledu zde můžeme nalézt foidy, pyroxeny, olivíny či sklo. Naopak svahy Ronova tvoří kvartérní hlinito-kamenitý, balvanitý až blokový sediment, jež později přecházejí ve vápnité jílovce až slínovce s vložkami vápnitých pískovců ze svrchní křídy (viz https://lokality.geology.cz/1812#). Sám vrchol, popisovaný prof. Augustem Sedláčkem takto: "Západně od Lipého nad Stolinkami strmí hora vysoká, lesem porostlá, homolovité podoby a na všech… Tento z dáli viditelný kopec o nadmořské výšce 552,2 m n. m. je dominantou mezi Blíževedly, Kravařemi a Stvolínkami a právě do katastru prve zmíněné obce rovněž náleží. Je označován jako čedičový suk, jehož příkré svahy jsou nepravidelně lemovány sutěmi, jež mají mít charakter kamenných moří. Přímo vrchol má z geologického hlediska pocházet z terciéru a být složen z různých vulkanitů, např. olivinického alkalického bazaltu, bazanitu a limburgitu, takže z mineralogického pohledu zde můžeme nalézt foidy, pyroxeny, olivíny či sklo. Naopak svahy Ronova tvoří kvartérní hlinito-kamenitý, balvanitý až blokový sediment, jež později přecházejí ve vápnité jílovce až slínovce s vložkami vápnitých pískovců ze svrchní křídy (viz https://lokality.geology.cz/1812#). Sám vrchol, popisovaný prof. Augustem Sedláčkem takto: "Západně od Lipého nad Stolinkami strmí hora vysoká, lesem porostlá, homolovité podoby a na všech…