U mohylových hrobů nad Nedachlebicemi Lokalita se spolu s turistickým odpočivadlem nachází jižně od obce na zalesněném hřebeni, po kterém prochází zeleně značená tur.trasa a trasa NS Po hranici devíti katastrů. Tady je poblíž velké mohyly v podobě kruhovitého pahorku umístěn rovněž informační panel. Místo se nachází 800 m od vrcholku Rovné hory (351 m) směrem na západ a je přístupné po lesní cestě, jenž několik stovek metrů předtím míjí i jeden z nedachlebických hraničních kamenů.   Z „Infocedule“ jsem se (krom jiného) dozvěděl, že na katastru Nedachlebic lidé žili v osadách již od doby kamenné, což dokládá sekerka z křemene stará 7 000 let, nalezená zde na začátku 20.století. V okolí hřebene jsou v terénu rozhozeny mohylové rovy dvojího typu. Ty první dosahovaly výše pouhého metru a možno na ně narazit na hranicích nedachlebického, bílovického a mistřického katastru. Z vyšších mohyl se zachovaly jen tři. Jedna byla roku 1916 prokopána, ale zpráva o nějakém nálezu se nedochovala.     Lokalita se spolu s turistickým odpočivadlem nachází jižně od obce na zalesněném hřebeni, po kterém prochází zeleně značená tur.trasa a trasa NS Po hranici devíti katastrů. Tady je poblíž velké mohyly v podobě kruhovitého pahorku umístěn rovněž informační panel. Místo se nachází 800 m od vrcholku Rovné hory (351 m) směrem na západ a je přístupné po lesní cestě, jenž několik stovek metrů předtím míjí i jeden z nedachlebických hraničních kamenů.   Z „Infocedule“ jsem se (krom jiného) dozvěděl, že na katastru Nedachlebic lidé žili v osadách již od doby kamenné, což dokládá sekerka z křemene stará 7 000 let, nalezená zde na začátku 20.století. V okolí hřebene jsou v terénu rozhozeny mohylové rovy dvojího typu. Ty první dosahovaly výše pouhého metru a možno na ně narazit na hranicích nedachlebického, bílovického a mistřického katastru. Z vyšších mohyl se zachovaly jen tři. Jedna byla roku 1916 prokopána, ale zpráva o nějakém nálezu se nedochovala.