Přes Kapucínské skály na rozhlednu. Několikrát jsem jel po silnici z Prahy do Karlových Varů. Vždy jsem obdivoval skály nad silnicí u obce Ležky. A tak jsem se na ně vypravil.   Od konečné stanice autobusu v Ležkách  jdu po novém místním značení do sedýlka mezi vrchy Jelení a Na Velké skále. U betonového bunkru /řopíku/ a opravených božích muk opouštím značenou cestu a odbočuji po široké lesní cestě na vrch Jelení. Cesta vede v blízkosti hrany skalních bloků, které se tyčí přímo za posledními domy vesnice. Z cesty jsou odbočky na okraj skal s vyhlídkou na blízké okolí. Okolo cesty je mnoho velkých žulových balvanů, tak zvaných bouldrů. Nejznámější z nich se nazývá Velryba. Časté místo horolezců, kteří si oblíbili tento druh lezení. Došel jsem až na konec cesty k dalšímu řopíku. Okolo skalního městečka jsem se vrátil zpět na rozcestí. Po značené cestě jsem vystoupal ke skalám, které se vypínají 200 metrů nad krajinou. Po hřebenu… Několikrát jsem jel po silnici z Prahy do Karlových Varů. Vždy jsem obdivoval skály nad silnicí u obce Ležky. A tak jsem se na ně vypravil.   Od konečné stanice autobusu v Ležkách  jdu po novém místním značení do sedýlka mezi vrchy Jelení a Na Velké skále. U betonového bunkru /řopíku/ a opravených božích muk opouštím značenou cestu a odbočuji po široké lesní cestě na vrch Jelení. Cesta vede v blízkosti hrany skalních bloků, které se tyčí přímo za posledními domy vesnice. Z cesty jsou odbočky na okraj skal s vyhlídkou na blízké okolí. Okolo cesty je mnoho velkých žulových balvanů, tak zvaných bouldrů. Nejznámější z nich se nazývá Velryba. Časté místo horolezců, kteří si oblíbili tento druh lezení. Došel jsem až na konec cesty k dalšímu řopíku. Okolo skalního městečka jsem se vrátil zpět na rozcestí. Po značené cestě jsem vystoupal ke skalám, které se vypínají 200 metrů nad krajinou. Po hřebenu…