Ráno na Dobraji i v jiných koutech Českého středohoří. Konečně nastal den, který byl ideální na pozorování východu slunce. Žádná oblačnost, jednoduše lepší už to ani nemohlo být.  Východ slunce jsem se už předchozí den rozhodl sledovat z vrchu Dobrá, námi domácími zvaný Dobraj. Chvíli před šestou ráno jsem i ve společnosti Riny ( co jiného by jste asi tak mohli čekat, když jsem vyrážel z Hrušovky) jsem tedy vyrazil na zmíněný vrch. Na východním obzoru už se první paprsky sluníčka začali objevovat. Rina na mě dělala dojem, že ten východ sluníčka nechce za žádnou cenu propásnout, tak hnala, ale musel jsem ji brzdit, jestli Rina se dokáže hned po ránu dostat do plné provozní teploty, tak moje maličkost tento talent nevlastní, já se musím zahřívat pomaleji. Po průchodu obcí Chotiměř jsme se ocitli na kraji Dobraje, zde jsem Rinu k její spokojenosti pustil z vodítka, jenže netrvalo dlouho a už opět na vodítku skončila, po Dobraji se totiž pohybovalo několik stád srnek, takže jsem nehodlal spoléhat na to, že Rina je nebude… Konečně nastal den, který byl ideální na pozorování východu slunce. Žádná oblačnost, jednoduše lepší už to ani nemohlo být.  Východ slunce jsem se už předchozí den rozhodl sledovat z vrchu Dobrá, námi domácími zvaný Dobraj. Chvíli před šestou ráno jsem i ve společnosti Riny ( co jiného by jste asi tak mohli čekat, když jsem vyrážel z Hrušovky) jsem tedy vyrazil na zmíněný vrch. Na východním obzoru už se první paprsky sluníčka začali objevovat. Rina na mě dělala dojem, že ten východ sluníčka nechce za žádnou cenu propásnout, tak hnala, ale musel jsem ji brzdit, jestli Rina se dokáže hned po ránu dostat do plné provozní teploty, tak moje maličkost tento talent nevlastní, já se musím zahřívat pomaleji. Po průchodu obcí Chotiměř jsme se ocitli na kraji Dobraje, zde jsem Rinu k její spokojenosti pustil z vodítka, jenže netrvalo dlouho a už opět na vodítku skončila, po Dobraji se totiž pohybovalo několik stád srnek, takže jsem nehodlal spoléhat na to, že Rina je nebude…