Kostel Povýšení sv. Kříže v Kosmonosích Na tomto místě původně žádný chrám Páně nestával, natož ten farní, protože jím býval již ve 14. století kostel sv. Martina, biskupa, o němž nalezneme zmínky nejen v popisu pražské diecéze z let 1344-1350, ale též v řadě dalších listin a zápisů, přičemž o prvním tamním plebánovi víme k roku 1364, kdy byl na místo zemřelého faráře Šebestiána (psán i jako Šebastian) podán Havlem, Oldřichem a Haškem ze Zvířetic kněz Šimon. S tímto kostelem to však šlo z kopce, protože za husitských válek zanikla zdejší fara a služby Boží zde konali minorité z Mladé Boleslavi, aby v 18. století byly Kosmonosy přičleněny pod roku 1761 zřízenou faru v Michalovicích, čímž se z něj stala pouhá filiálka a v roce 1702 byl obnoven jako součást nově založené Lorety, aby byl v josefinské době nejprve zrušen a později se z něj stala pouhá kaple.Jeho úlohu totiž posléze převzal právě kostel Povýšení sv. Kříže, někdy zvaný pouze jako kostel sv. Kříže. Ten byl vybudován v letech 1671… Na tomto místě původně žádný chrám Páně nestával, natož ten farní, protože jím býval již ve 14. století kostel sv. Martina, biskupa, o němž nalezneme zmínky nejen v popisu pražské diecéze z let 1344-1350, ale též v řadě dalších listin a zápisů, přičemž o prvním tamním plebánovi víme k roku 1364, kdy byl na místo zemřelého faráře Šebestiána (psán i jako Šebastian) podán Havlem, Oldřichem a Haškem ze Zvířetic kněz Šimon. S tímto kostelem to však šlo z kopce, protože za husitských válek zanikla zdejší fara a služby Boží zde konali minorité z Mladé Boleslavi, aby v 18. století byly Kosmonosy přičleněny pod roku 1761 zřízenou faru v Michalovicích, čímž se z něj stala pouhá filiálka a v roce 1702 byl obnoven jako součást nově založené Lorety, aby byl v josefinské době nejprve zrušen a později se z něj stala pouhá kaple.Jeho úlohu totiž posléze převzal právě kostel Povýšení sv. Kříže, někdy zvaný pouze jako kostel sv. Kříže. Ten byl vybudován v letech 1671…