Kostel sv. Jana Nepomuckého ve Svobodě nad Úpou Původně Svoboda nad Úpou neměla mít vlastní kostel, ale někteří doboví autoři naznačují, že tomu tak nebylo a spojují v popisu pražské diecéze z let 1344-1350 vyskytující se Wikerivillu právě se Svobodou nad Úpou, neboť její německý název původně zněl Bergfreiheit a posléze Freiheit, z čehož počeštěním vzniklo české pojmenování Vrajt a z něho to současné. Pokud tomu tak je, náležela Svoboda nad Úpou stejně pod královédvorské dekanství a královéhradecký archidiakonát a byly odtud odváděny 3 groše papežského desátku, alespoň tak víme, že se mělo dít v letech 1384, 1385, 1399 a 1405. Zřízení vlastního kostela pak můžeme datovat někdy do období, kdy obdržela od krále Ferdinanda I. svá městská privilegia, tj. za roky 1546 a 1552. Známý regionální historik a badatel Josef Demuth však tvrdí, že kostel získala Svoboda nad Úpou až v roce 1584 ("praedicantiis husitias", vzhledem k tomu, že byl dřevěný, tak musel být vybudován nebo obnoven po velkém ohni roku 1571, jemuž… Původně Svoboda nad Úpou neměla mít vlastní kostel, ale někteří doboví autoři naznačují, že tomu tak nebylo a spojují v popisu pražské diecéze z let 1344-1350 vyskytující se Wikerivillu právě se Svobodou nad Úpou, neboť její německý název původně zněl Bergfreiheit a posléze Freiheit, z čehož počeštěním vzniklo české pojmenování Vrajt a z něho to současné. Pokud tomu tak je, náležela Svoboda nad Úpou stejně pod královédvorské dekanství a královéhradecký archidiakonát a byly odtud odváděny 3 groše papežského desátku, alespoň tak víme, že se mělo dít v letech 1384, 1385, 1399 a 1405. Zřízení vlastního kostela pak můžeme datovat někdy do období, kdy obdržela od krále Ferdinanda I. svá městská privilegia, tj. za roky 1546 a 1552. Známý regionální historik a badatel Josef Demuth však tvrdí, že kostel získala Svoboda nad Úpou až v roce 1584 ("praedicantiis husitias", vzhledem k tomu, že byl dřevěný, tak musel být vybudován nebo obnoven po velkém ohni roku 1571, jemuž…