Výrava Podle nálezů na zdejším katastru i na těch okolních můžeme uvažovat o tom, že tu stálé osídlení bylo již v době kamenné a v následujících epochách se ještě prohlubovalo. Na poli rolníka Kubáska byly v 19. století vykopány závitky zlatého drátu. Roku 1882 získal Josef Duška od místních obyvatel přeslen z bílé hlíny a meděnou byzantinskou minci císaře Jakuba II. s otvorem. V roce 1895 měla být ve Výravě nalezena zlatá filigránová náušnice arabské práce, jež se dostala do královéhradeckého historického muzea, ale Ludvík Domečka tvrdí, že se tak stalo až o 3 roky později. Ve sbírkách místní školy bývala kamenná sekyrka z neznámého místa a slezská popelnice z pohřebiště u Vratislavě. Oba předměty věnoval roku 1890 stavitel Josef Vávra. V roce 1896 byly mezi Černilovem a Výravou nalezeny na polích neznámé zlaté mince a v letech 1902-1904 přímo ve Výravě větší počet grošů krále Václava III. Nádoba, v níž byly uloženy, se dostala do sbírek městského muzea v Jaroměři.… Podle nálezů na zdejším katastru i na těch okolních můžeme uvažovat o tom, že tu stálé osídlení bylo již v době kamenné a v následujících epochách se ještě prohlubovalo. Na poli rolníka Kubáska byly v 19. století vykopány závitky zlatého drátu. Roku 1882 získal Josef Duška od místních obyvatel přeslen z bílé hlíny a meděnou byzantinskou minci císaře Jakuba II. s otvorem. V roce 1895 měla být ve Výravě nalezena zlatá filigránová náušnice arabské práce, jež se dostala do královéhradeckého historického muzea, ale Ludvík Domečka tvrdí, že se tak stalo až o 3 roky později. Ve sbírkách místní školy bývala kamenná sekyrka z neznámého místa a slezská popelnice z pohřebiště u Vratislavě. Oba předměty věnoval roku 1890 stavitel Josef Vávra. V roce 1896 byly mezi Černilovem a Výravou nalezeny na polích neznámé zlaté mince a v letech 1902-1904 přímo ve Výravě větší počet grošů krále Václava III. Nádoba, v níž byly uloženy, se dostala do sbírek městského muzea v Jaroměři.…