Jak získala Rtyně v Podkrkonoší svůj přídomek Obec Rtyně se již dlouhou dobu snažila odlišit od ostatních obcí se stejným pojmenováním, ale nedošlo k tomu ani v období před 1. světovou válkou, dokonce ani krátce po vzniku ČSR. První oficiální žádosti o změnu názvu na „Rtyni v Podkrkonoší“ byly směřovány na ministerstvo vnitra v letech 1923, 1924, 1926 a 1929. Hlavní důvod těchto opakovaných žádostí spočíval v tom, že obce s názvem Rtyně byly v Čechách rovnou čtyři – tato Rtyně, Rtyně u Jaroměře, Rtyně u Teplic – Šanov a Rtyně u Chrudimi. Navíc obec byla neoficiálně pojmenována takto již dávno, zejména v tisku, ale i jinde. Reakcí na výše uvedené žádosti byl přípis okresního úřadu v Trutnově ze 7. března 1929, který vedení obce oznámil, že ministerstvo vnitra po vyslechnutí stálé komise pro stanovení úředních názvů míst v republice Československé nedoporučilo uvedený přídomek z toho důvodu, že toto pojmenování obsahuje velmi široký smysl, ale že by bylo ochotno stanovit pro obec místo žádaného… Obec Rtyně se již dlouhou dobu snažila odlišit od ostatních obcí se stejným pojmenováním, ale nedošlo k tomu ani v období před 1. světovou válkou, dokonce ani krátce po vzniku ČSR. První oficiální žádosti o změnu názvu na „Rtyni v Podkrkonoší“ byly směřovány na ministerstvo vnitra v letech 1923, 1924, 1926 a 1929. Hlavní důvod těchto opakovaných žádostí spočíval v tom, že obce s názvem Rtyně byly v Čechách rovnou čtyři – tato Rtyně, Rtyně u Jaroměře, Rtyně u Teplic – Šanov a Rtyně u Chrudimi. Navíc obec byla neoficiálně pojmenována takto již dávno, zejména v tisku, ale i jinde. Reakcí na výše uvedené žádosti byl přípis okresního úřadu v Trutnově ze 7. března 1929, který vedení obce oznámil, že ministerstvo vnitra po vyslechnutí stálé komise pro stanovení úředních názvů míst v republice Československé nedoporučilo uvedený přídomek z toho důvodu, že toto pojmenování obsahuje velmi široký smysl, ale že by bylo ochotno stanovit pro obec místo žádaného…