Socha Panny Marie Lurdské ve Rtyni Pokud jedeme od Velichovek do Vestce skrz obec Rtyni (neplést se Rtyní v Podkrkonoší), uvidíme kromě kamenného kříže a zvoničky krásnou sochu Panny Marie Lurdské s nápisem na podstavci: „Já jsem neposkvrněné početí.“, o níž mnoho známo není. Podle listinných zmínek zaloňovské farnosti byla iniciátorem jejího zřízení Kateřina, roz. Skalická, dcera lužanského baráčníka z čp. 23 Josefa Skalického a jeho manželky Veroniky, roz. Divíškové z Lužan čp. 40, která se 20. listopadu 1866 ve věku 40 let vdala za 41letého velichovského vdovce a baráčníka Jana Kopeckého z čp. 16. Nejvíce peněz však poskytli rtyňští bratři Jan a Josef Jarošovi, přičemž ten první, mnohem známější o tom ze skromnosti pomlčel, i když finančně stál za mnoha různými projekty v celém okolí. Snad z toho důvodu, že ona žena věnovala na vybudování této sochy veškeré své úspory.Při hledání různých materiálů ohledně jiné věci jsem narazil náhodně na drobný článek „Obnovy“, jež vyšla 29. prosince… Pokud jedeme od Velichovek do Vestce skrz obec Rtyni (neplést se Rtyní v Podkrkonoší), uvidíme kromě kamenného kříže a zvoničky krásnou sochu Panny Marie Lurdské s nápisem na podstavci: „Já jsem neposkvrněné početí.“, o níž mnoho známo není. Podle listinných zmínek zaloňovské farnosti byla iniciátorem jejího zřízení Kateřina, roz. Skalická, dcera lužanského baráčníka z čp. 23 Josefa Skalického a jeho manželky Veroniky, roz. Divíškové z Lužan čp. 40, která se 20. listopadu 1866 ve věku 40 let vdala za 41letého velichovského vdovce a baráčníka Jana Kopeckého z čp. 16. Nejvíce peněz však poskytli rtyňští bratři Jan a Josef Jarošovi, přičemž ten první, mnohem známější o tom ze skromnosti pomlčel, i když finančně stál za mnoha různými projekty v celém okolí. Snad z toho důvodu, že ona žena věnovala na vybudování této sochy veškeré své úspory.Při hledání různých materiálů ohledně jiné věci jsem narazil náhodně na drobný článek „Obnovy“, jež vyšla 29. prosince…